Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky

Romana Jezberová a kol.

celý dokument celý dokument (383,02 KB) - pracovní verze


I. část:  Pokyny pro tvorbu JZZZ ve školním roce 2009/2010 
Tato část ozřejmuje záležitosti, které jsou v rámci tvorby jednotného zadání zcela nové, nebo se oproti předchozí tvorbě jednotného zadání výrazněji mění. Vyplývají z požadavků na zpracování JZZZ prostřednictvím autorského nástroje  „Tvůrce JZZZ“, z přípravy databáze témat ZZ, z vývoje řešení projektu NSK 2 a z potřeby prohlubování souladu jednotného zadání s koncepcí NZZ.   

Obsahuje následující kapitoly:

Kapitola 1. Složení autorského týmu, pozice a činnosti jeho členů při tvorbě JZZZ upřesňuje rozdělení prací a odpovědností mezi jednotlivé tvůrce jednotného zadání, způsoby jejich vzájemné spolupráce a komunikace s pracovníky NÚOV. 

Kapitola 2. Pokyny pro práci autorského týmu je rozdělena do 2 částí,  v nichž je popsána příprava na tvorbu JZZZ a technické záležitosti jeho zpracování v informačním systému NZZ. 

2.1 Příprava tvorby jednotného zadání je věnována aktivitám, které je zapotřebí učinit před zahájením prací na JZZZ, a to s ohledem na to, zda autorský tým již má či nemá zkušenosti s jeho tvorbou, a zda může resp. nemůže využívat JZZZ  z předchozích let.

2.2 Vlastní tvorba JZZZ v informačním systému NZZ objasňuje postup prací při tvorbě jednotného zadání v informačním systému NZZ s ohledem na potřebu utváření databáze témat závěrečné zkoušky v příštích letech a nezbytnost sjednotit strukturu JZZZ (která se dosud mezi jednotlivými obory vzdělání výrazně různí) pro potřeby škol. 

Kapitola 3. Prohlubování souladu JZZZ s návrhem koncepce NZZ je rozdělena na 5 částí obsahujících metodické pokyny zaměřené na směřování vytvářeného JZZZ k nové podobě závěrečné zkoušky.

3.1 Využívání kvalifikačního standardu (KS) při tvorbě a úpravách JZZZ stanoví způsob práce autorského týmu s kvalifikačním standardem úplné kvalifikace, která odpovídá oboru vzdělání.

3.2 Zpracování a inovace návrhů jednotlivých zkoušek a témat s ohledem na požadavky koncepce NZZ  shrnuje základní přístupy směřující k dosahování souladu jednotného zadání s koncepcí NZZ.

3.3 Možnost využití samostatné odborné práce (SOP) jako nový prvek ZZ obsahuje náležitosti rozpracování SOP do JZZZ.

3.4 Uplatnění bloku podotázek „Obecný přehled ze světa práce“ v souladu s koncepcí NZZ uvádí jak zařazovat tento prvek ZZ do jednotné struktury JZZZ.

3.5 Vytvoření prostoru pro školní část závěrečné zkoušky vymezuje pravidla tvorby jednotného zadání s ohledem na uplatnění specifik školy.

V jednotlivých kapitolách části I jsou uvedeny tabulky s výstupy a termíny, které je třeba dodržovat v rámci celkového harmonogramu tvorby JZZZ.

 

II. část:  Obecná doporučení pro tvorbu JZZZ
Tato část obsahuje stručný přehled  obecných požadavků kladených na tvorbu jednotného zadání, vyplývajících především z koncepce NZZ. Přestože s mnohými z těchto pokynů byli již tvůrci jednotného zadání v předchozích letech seznámeni, jsou důležité nejen pro tvůrce JZZZ, kteří budou jednotné zadání v tomto školním roce zpracovávat poprvé, ale i pro opakovanou tvorbu JZZZ. Zahrnují aktuální změny vyplývající z nových cílů projektu.

Obsahuje následující kapitoly:

Kapitola 1. Využití kvalifikačního standardu při tvorbě jednotného zadání upřesňuje význam kvalifikačního standardu při vytváření a posuzování JZZZ.

Kapitola 2.  Možnost využití samostatné odborné práce (SOP) při ZZ seznamuje tvůrce jednotného zadání (autorský tým) s pojetím SOP a slouží jako podklad pro rozhodování o jejím zařazení do JZZZ a využívání jejích výsledků v rámci závěrečné zkoušky. 

Kapitola 3. Obecný přehled ze světa práce objasňuje pojetí bloku podotázek z Obecného přehledu ze světa práce a slouží jako podklad pro rozhodnutí autorského týmu o způsobu jeho začlenění do ZZ.

Kapitola 4. Pojetí tématu v JZZZ a pokyny pro tvorbu témat jednotlivých zkoušek stručně ozřejmuje, jak je z obecného hlediska vhodné přistupovat k tvorbě témat JZZZ a konkretizuje  náležitosti týkající se koncepce a zpracování témat jednotlivých zkoušek – písemné, praktické, ústní.