Impuls pro učňovské školství

Publikace Nová závěrečná zkouška – impuls pro učňovské školství podává souhrnnou informaci o pojetí nové závěrečné zkoušky, procesu tvorby a ověřování jednotných zadání a jeho hodnocení pracovníky škol a zástupci zaměstnavatelů. Součástí publikace je přehled stručných anotací 70 jednotných zadání, které byly v červnu 2008 ověřovány na téměř 250 školách.

Tato publikace vznikla v rámci systémového projektu Kvalita I – Nová závěrečná zkouška, na jehož financování se podílí Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR. Nová závěrečná zkouška - impuls pro učňovské školství.
Zpracovali: Romana Jezberová, Dana Kočková (manažerka projektu Kvalita I-NZZ), Věra Vašáková, Zoja Franklová a další odborní pracovníci NÚOV
Vydal Národní ústav odborného vzdělávání Praha 2008 ISBN 978-80-87063-09-5

celá publikace celá publikace (2,33 MB)


CO JE NOVÉHO NA NOVÉ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

Na počátku prací na nové závěrečné zkoušce stála řada otázek: Jaká je stávající závěrečná zkouška? V čem vyhovuje dnešním potřebám pokud jde o obsah vzdělání uvnitř učebních oborů, požadavky zaměstnavatelů a trendy v oblasti evaluačních metod a nástrojů? V čem naopak nový vývoj nereflektuje a co by tedy mělo být změněno? Záměrem tedy nebylo za každou cenu měnit to, co funguje na základě letitých pedagogických zkušeností. Spíše šlo o to rozumně posoudit dosavadní stav, zvážit jej vzhledem k novým okolnostem a v návaznosti na to přizpůsobit koncepci závěrečné zkoušky aktuálním potřebám a požadavkům společnosti. Ve školství to znamenalo vzít v úvahu zejména průběh kurikulární reformy, zavádění rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školních vzdělávacích programů (ŠVP) a důraz kladený na perspektivně dlouhodobou zaměstnatelnost absolventů učebních oborů založenou především na tzv. širším profilu absolventa oboru a na vybavenosti žáků klíčovými kompetencemi, využitelnými při výkonu celé řady povolání. Ve sféře veřejné pak bylo třeba reflektovat především aktuální potřeby vývoje trhu práce a změny v kvalifikačních požadavcích spojené s výkonem jednotlivých profesí a povolání. Nebylo možné opominout ani změny celospolečenské, charakteristické zvýšenou potřebou schopností podnikat v oboru a požadavky na mobilitu pracovních sil, podmiňující i možnost vykonávat povolání např. v zahraničí. Nová závěrečná zkouška byla od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Kvalita I financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Pro řešení tohoto projektu bylo velmi významné, že jeho myšlenka vycházela především z reálných potřeb pedagogické praxe. Již před jeho začátkem vznikly v některých oborech vzdělání spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky. Vyvíjela je skupina odborných škol, kterým se jevil dosavadní stav, kdy si každá škola mohla sestavovat obsah závěrečné zkoušky v podstatě jen podle vlastních potřeb a podmínek, jako nepřijatelný. Vedl totiž k tomu, že ve školách realizujících stejný obor vzdělání mohla mít závěrečná zkouška velmi rozdílnou úroveň náročnosti. Některé ze škol v ní ověřovaly opravdu všechny kompetence významné pro výkon dané profese, jiné však (zejména z důvodu nedostatečného materiálního či prostorového vybavení) obsah závěrečné zkoušky příliš zjednodušovaly. Z nespokojenosti s tím vznikl záměr založit závěrečnou zkoušku pro daný obor vzdělání na jednotném zadání témat všech částí závěrečné zkoušky