Vyšší odborné školy by si zasloužily lepší legislativní rámec

logo_casopis_KOMORA_1.jpg 2.9.2013    Komora.cz , Jakub Horňáček

Jaká jsou hodnotící kritéria pro udělení akreditace v oboru vzdělání, resp. programu, který je akreditován?

            Akreditační komise hodnotí žádost jen z obsahové a odborné stránky, takže na toto kritérium se při vyhodnocování žádosti nepřihlíží. Školy se tudíž nemusí ohlížet na to, jaké jsou požadavky podnikatelské sféry v regionu, kde působí. Myslím si ale, že by do budoucnosti bylo žádoucí hodnotící kritéria upravit. Akreditační komise by měla mít možnost hodnotit žádosti například z hlediska personálního zabezpečení či společenské poptávky po oboru v daném regionu. Tím by vyšší odborné školy mohly a také měly pružně reagovat na aktuální situaci – poptávku – na trhu práce. Dále bych byl rád, pokud by komise mohla posuzovat technické vybavení pro zabezpečení kvalitní výuky, čímž míním především vybavení školy výpočetní technikou, laboratořemi či knihovnou, aby mohla být naplňována kritéria terciárního profesně orientovaného vzdělávání. Vyšší odborné školy by si zasloužily, aby její Akreditační komise měla lepší postavení. Především by Akreditační komise měla být vybavena více rozsáhlými pravomocemi při hodnocení žádostí a měla by mít možnost kontrolovat zajištění a průběh výuky, podobně jak je tomu u vysokých škol.

Jak hodnotíte stav současné sítě vyšších odborných škol?

            Z kvantitativního hlediska počet VOŠ zůstává víceméně stabilní a v posledních letech Akreditační komise hodnotila žádosti v počtu jednotek za rok. V současné oborové struktuře VOŠ ale chybí technicky zaměřené školy, což je však fenomén, jenž se dotýká i jiných oblastí českého školství. Poměrně dobře jsou pak zastoupeny zdravotnické, ekonomické a umělecké směry. Bohužel však stále přetrvává z mého hlediska negativní jev, že při střední škole vznikne jedna třída – skupina vyšší odborné školy. Není tudíž náhodou, že mezi kvalitními VOŠ převažují samostatné školy, případně ty, jež našly vlastní profilaci.

A jak se v posledních letech vyvíjela kvalita žádostí o akreditaci?

            Kvalita žádostí se v posledních letech nepochybně zvýšila a školy se snaží zapracovat do žádostí o akreditaci také moderní trendy a změny, které probíhají v daném oboru. To je obzvláště důležité u akreditací a reakreditací některých technických oborů, kde se tempo změn a inovací výrazně zvýšilo. A v poslední době jsme také zaznamenali rostoucí snahu škol propojit programy s požadavky Národní soustavy kvalifikací a využít také Národní soustavy povolání. Některé školy také využívají kvalifikačních rámců a výsledků některých individuáních projektů národních.

Spočívá podle vás jeden z důvodů stabilního zájmu o VOŠ ve výraznějším propojením jejich výuky s praxí, než je tomu v případě vysokých škol?

            Mnohé podniky a firmy mohou hodnotit zařazení určitého penza praxe do výuky VOŠ pozitivně, a praxe získaná během studia tak absolventům VOŠ mnohdy usnadňuje adaptaci na pracovním trhu. K udržení zájmu také přispěla možnost přestupu z VOŠ na bakalářské studium, které by ale mělo být ze strany vysokých škol pečlivě ošetřeno, aby nedocházelo k masovým přelivům z vyšších odborných škol na univerzity.

V posledních letech bylo možné zaznamenat snahu VOŠ, aby jejich tituly měly stejnou váhu jako tituly bakalářské. Byl by to podle vás pozitivní krok?

            Ačkoliv to může z mých úst znít paradoxně, tak obecně si myslím, že na titulu tolik nezáleží. Pokud společně s titulem nebudou školy poskytovat kvalitní výuku, tak o ně klesne zájem. Nezáleží tudíž na tom, zda titul Diplomovaný specialista bude mít podobnou hodnotu jako titul Bakalář, ale na kvalitě získaného vzdělání a jeho využitelnosti v praxi. Daleko důležitější pro VOŠ bude, aby se i zaměstnavatelé naučili rozeznávat mezi kvalitou jednotlivých škol a aby byla nastavena kvalitativní měřítka výuky a uplatitelnosti absolventů, která v současnosti chybí.

V průběhu našeho rozhovoru jste několikrát zmínil, že by bylo žádoucí prosadit celou řadu legislativních změn, jejichž cílem by bylo nastavit jasná kvalitativní měřítka. Cítí tuto potřebu i školy?

            Reprezentace vyšších odborných škol sdílí vůli změnit současný legislativní rámec. Bohužel jakákoliv snaha o změnu ztroskotává na stavu, ve kterém se nachází politická reprezentace. Jsme v situaci, kdy ministr školství setrvá v úřadě v průměru méně než dva roky, a to má významný dopad na fungování celého ministerstva a tím samozřejmě i na jím řízený rezort. S odstupujícím ministrem totiž často odchází i náměstci a významní úředníci, což ztěžuje projednávání jakýkoliv změn. Podobný stav vládne i v zákonodárných sborech a v parlamentních výborech. Proto po mnoha letech působení v Akreditační komisi nevidím velkou možnost, jak tuto situaci změnit. *