Šance na práci byla nulová. Tak šli dělat městské zahradníky

logo_mfDnes.gif Mladá fronta DNES, 4.12.2012, Kateřina Hovorková Ve Šluknově je téměř nemožné sehnat práci. Nezaměstnanost tu překročila 20 procent. Nejhůře jsou na tom lidé starší 50 let. A právě těm se radnice snaží pomoci – díky evropské dotaci mají zaměstnání alespoň na rok.  

Skupinka starších mužů si bere nářadí ze skladu a vyráží do práce. „Dnes nás čeká běžná údržba zeleně v parku kolem zámku a úklid cest a chodníků od sněhu,“ říká mi Antonín Steranka. Je jedním ze třinácti lidí ze Šluknova, kteří díky evropské dotaci prošli rekvalifikačním kurzem a získali zaměstnání u komunálních služeb. Ale jen na rok. Takové jsou podmínky projektu s názvem Uč se a pracuj v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 

     Na něj zdejší radnice čerpá peníze z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu. „Účastníci dostávají deset tisíc korun měsíčně po dobu jednoho roku. Radnice jim ze své kasy platí jen případné přesčasy a stravenky. Bohužel v létě budou muset všichni hledat nové uplatnění, pochybuji, že v městském rozpočtu najdeme peníze na nového, byť jen jednoho zaměstnance,“ říká Eva Baboráková ze šluknovského městského úřadu a vzápětí si povzdechne, že to budou mít všichni velmi těžké. 
     Práce tady, v nejsevernějším městě České republiky, totiž není. Nezaměstnanost se tu dostala nad 20 procent a místní se obávají, že ještě poroste. Mladí lidé nebo ti v produktivním věku odcházejí z města pryč nebo dojíždějí za prací desítky kilometrů, třeba do České Lípy nebo do Liberce. A lidé před důchodem berou jakoukoliv práci za minimální výdělek. „Bylo tu několik textilek, například Bytex nebo Benar, ale ty před pár lety zkrachovaly. Zůstalo tu postupně zhruba patnáct set lidí bez práce. Ve městě, které má pět a půl tisíce obyvatel! A noví investoři se sem z mnoha důvodů nehrnou,“ stěžuje si Eva Baboráková. 

Dva měsíce učení a zkoušení a za odměnu práce 

Projekt, který městský úřad připravil, je určen pouze pro lidi starší 50 let, kteří jsou déle než rok bez práce a nemají už nárok na podporu v nezaměstnanosti. „Teď běží první fáze, v níž jsme ze zhruba dvaceti uchazečů vybrali i za pomoci psychodiagnostiky třináct nejlepších, kteří prošli dvouměsíčním rekvalifikačním kurzem údržba veřejné zeleně,“ vysvětluje postup Eva Baboráková. 
     Všichni přitom návrat do školních lavic zvládli bez větších problémů. Chodili od června do července na výuku do místní Střední lesnické školy a Střední odborné školy sociální, která má rekvalifikační kurz akreditovaný ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Každý den je čekalo šest až osm hodin učení. A protože se šluknovský projekt spojil s dalším, hrazeným z evropských fondů – s Národní soustavou kvalifikací 2, museli účastníci složit profesní zkoušku u autorizované osoby. 
     A jaká závěrečná zkouška byla? Dvě a půl hodiny teoretických i praktických otázek pro každého. „Obdivuji je, že se do toho v tomto věku pustili,“ říká školitelka Miroslava Komárková, podle níž to všichni zvládli dobře. Nervozitu ale mnozí z nich nedokázali zakrýt. 

Tady vám nikdo nezaplatí, všichni mají málo 

„Jak vzpomínáte na to učení a zkoušení?“ obracím se na Antonína Steranku. „Šlo to. Do školy jsme chodili ráno na osmou hodinu a byli tam do odpoledne. Kromě teorie jsme se naučili pracovat s technikou a nářadím. Docela rychle to uteklo. A při zkoušce jsem trochu nervózní byl, to je pravda, taky je to už hodně let, co jsem byl naposledy u tabule,“ směje se pětapadesátiletý muž. 
     Vystřídal už celou řadu zaměstnání, naposledy pracoval u sklenářské firmy. Ale vyučený je malířem pokojů. Než se přihlásil do projektu, byl už déle než rok bez práce. „Tady je to s volnými místy katastrofální, tak jsem zkusil tenhle projekt. Teď mám alespoň na nějakou dobu jistou mzdu, ale předtím jsme na tom byli už hodně špatně. Žena je v invalidním důchodu, dostává ani ne pět tisíc měsíčně a já domů nepřinesl o nic víc. Místo abychom sem tam něco dali synovi na přilepšenou, on musel pomáhat nám, a to vám povím, to je ostuda,“ vypráví smutně Antonín Steranka, který se narodil v blízkém Rumburku, ale ve Šluknově žije už přes třicet let. 
     „A nezkusil jste podnikat? Třeba jako malíř pokojů?“ ptám se ho. „Tady vám nikdo nezaplatí, všichni mají málo. A když potřebují, tak si to vymalují sami. Spousta obchodů tu zkrachovalo, teď už jsou tady jen Vietnamci. A abych nabídl své služby i mimo město, po celém regionu, to bych musel koupit lepší auto, udělat si profesní řidičský průkaz, pořídit spoustu věcí a na to mi zase chybějí peníze. A taky chuť a síla,“ dodává. Na to, co bude, až projekt skončí, zatím nemyslí. „Uvidíme, teď mám jistotu do srpna a za to jsem moc rád.“ 
     I kdyby žádnou práci nesehnal, může jít znovu na pracovní úřad a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pracoval totiž 12 měsíců, což je podmínka pro opětovné čerpání státních peněz. A protože je mu 55 let, dostane podporu až na 11 měsíců. 
     Šluknovský projekt bude teď přecházet do své druhé fáze. A v té se budou opět moci hlásit zájemci, kteří by se chtěli starat o veřejnou zeleň pod křídly města. „Dáváme výzvu do místních novin a budeme čekat, kolik lidí se přihlásí. Dotovaných pracovních míst bude na další rok opět 13. V roce 2014 pak s projektem končíme. Celkem bychom na něj měli dostat necelých šest milionů korun,“ dodává Eva Baboráková. 

*** 

50 tisíc lidí prošlo loni rekvalifikačními kurzy. Jejich vzdělávání stálo skoro 317 milionů korun, přičemž téměř 232 milionů šlo z Evropského sociálního fondu. 

FAKTA Co dělat, když chcete změnit obor Na webové stránce www.vzdelavaniaprace.cz zjistíte, jaké znalosti musíte mít k jednotlivým kvalifikacím. Zároveň se dozvíte, na jakém vzdělávacím kurzu si je můžete doplnit nebo rozšířit. Zájemce, který by chtěl získat například osvědčení o odborné způsobilosti pracovníka údržby veřejné zeleně, si nejprve v katalogu kvalifikací vyhledá, zda splňuje předpoklady pro složení zkoušky. Pokud ne, najde si vhodný rekvalifikační kurz. Když ano, vyplní webový formulář a zašle jej autorizované osobě – tedy tomu, kdo zkoušku provádí. Ten mu do 21 dnů pošle pozvánku ke zkoušce, která se platí a většinou stojí něco málo přes dva tisíce korun. Pokud ji zvládne, dostane certifikát o úspěšném složení zkoušky z profesní kvalifikace. S ním se pak může ucházet o zaměstnání. A podniky na to slyší – podílejí se totiž na vytváření podoby zkoušek, ve kterých jde především o praxi. Celý systém je výsledkem projektu Národní soustava kvalifikací, který řeší konsorcium Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy ČR a společnosti Trexima. V současnosti je už v rámci tohoto projektu vyhlášeno 360 profesních kvalifikací. Největší autorizovanou osobou je právě hospodářská komora, která má oprávnění zkoušet celkem 72 různých profesí, a má také velký počet autorizovaných zástupců. 

Bližší informace na www.narodni-kvalifikace.cz