Zdroj: Mladá fronta DNES, Kateřina Frouzová Nedostatek vyučených mladých lidí v kombinaci s nezaměstnaností „papírových“ maturantů s nižšími praktickými dovednostmi je v Česku dlouhodobý problém. Ještě v roce 2008 studovalo na učilištích 31 procent dětí, vloni jich bylo 33 procent. Není to zásadní nárůst, ale naznačuje, že se pokles zastavil a zájem naopak roste.
Loni měli noví učňové největší zájem o strojírenské, potravinářské, lesnické a zemědělské obory. V jejich prvních ročnících dokonce vzrostl počet „hlav“ (tedy nejen procent), přestože v této věkové kategorii celkově ubývá dětí. Analytici přitom původně předpokládali, že pokles nejvíce postihne právě učiliště. „Tahle prognóza se nepotvrdila. Naopak po mnoha letech dochází ze snížení procenta žáků vstupujících do maturitních oborů,“ upozornil analytik Národního ústavu pro vzdělávání Jiří Vojtěch.
Jmenoval dva důvody, proč se tak děje. „Žáci si uvědomují, že je lepší dokončit učiliště než propadnout u nové státní maturity a nemít střední vzdělání,“ říká. Druhou příčinou je podle něj všeobecná podpora učňovských oborů a třeba i systém stipendií.
„To bylo naše dlouhodobé přání,“ vítá to poslankyně TOP 09 Anna Putnová. Podle ní děti nepotřebují nutně maturitu, aby v dospělosti slušně vydělávaly. „A pro zvýšení kvalifikace během jejich života bych zavedla třeba obdobu tovaryšských a mistrovských zkoušek,“ navrhuje.
Poslanec Walter Bartoš (ODS) také růst zájmu o učiliště chválí. Zlepšování jejich kvalifikace by však řešil jinak. „Učňům máme nabídnout vzdělání rozšířené o základy podnikání a účetnictví, což jim usnadní založení malé firmy,“ navrhuje.
***
34 tisíc žáků vloni nastoupilo na učiliště. Největší zájem měli o strojírenský a potravinářský průmysl. Nezájem postihl stavebnictví, gastronomii, hotelnictví a turismus.
