Jediná profese na celý život je málo

denik-cz_logo_1.jpg 30.4.2012 (denik.cz, J.Gáfrik) Praha - Výrobci keramiky a odborné školy spojí síly při výchově kvalifikovaného dorostu. Keramický a sklářský obor prošel v Česku v nedávné době krizí. Teď se však vzpamatovává a pro personalisty konkrétních podniků začíná být aktuální otázka, kde sehnat odborníky s patřičným vzděláním. Ti totiž výrobcům scházejí. Studijní obory se zaměřením na keramickou výrobu jsou poloprázdné, o výuku je malý zájem. Firmy se proto spojily se školami a podepsaly takzvanou sektorovou dohodu, která podpoří nábor nových studentů.  

- O těchto a dalších tématech diskutovali v polovině dubna účastníci kulatých stolů s názvem „Efektivní trh práce pro 21. století kvalifikace a vzdělání z pohledu zaměstnavatelů" v Olomouci a Praze. Uspořádal je Svaz průmyslu a dopravy ČR. Mezi účastníky akce bylo mnoho zástupců významných zaměstnavatelů z těchto krajů, ale také představitelé krajských poboček Úřadu práce ČR a středních odborných škol.

O podrobnostech jsme hovořili s Miloslavem Hambálkem, který v rámci projektu Národní soustava povolání působí jako předseda Sektorové rady pro sklo, keramiku a zpracování minerálů.

Podpis sektorové dohody je završením téměř roční práce. Co všechno mu předcházelo?

Všichni jsme se shodli, že v tomto odvětví chybějí kvalifikovaní odborníci. Hlavním tématem se tedy stalo je- jich vzdělávání.

Díky veřejným zakázkám Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací se v České republice začalo pracovat na sepsání všech současných profesí a povolání. Vznikly sektorové rady, které se na takové definici podílejí. Ta naše se zabývá sklářstvím, výrobou keramiky a zpracováním minerálů. Iniciativy se chopili zaměstnavatelé v oblasti keramiky, takže dohoda vznikla zatím jen pro tento obor.

Předpokládám, že jste vycházeli z praktických poznatků v oboru, v

Ano, je to tak. Věděli jsme, že nemáme dostatek odborníků, ale podrobnosti jsme příliš neznali. Oslovili jsme proto odborné školy a dozvěděli jsme se například, že obor technologie silikátů byl v posledních letech naplněn minimálně, takže jeho existence je ohrožena.

Důvodem je pravidlo, které stanoví, že pokud se obor třikrát po sobě nenaplní studenty, automaticky zaniká nebo je vyškrtnut ze seznamu vzdělávacího plánu.

Dále jsme oslovili jednotlivé výrobce a zaměstnavatele, abychom zjistili skutečnou potřebu středoškolsky vzdělaných technologů. Rozbor ukázal, že podniky budou v budoucích čtyřech letech potřebovat asi sto odborníků.

S kterými školami jste navázali spolupráci?

Zaprvé se jedná o Jihočeský kraj, který je zřizovatelem Střední uměleckoprůmyslové školy keramické v Bechyni. V Plzeňském kraji pak jde o střední školu v Horní Bříze a v Karlovarském kraji je to Střední průmyslová škola keramická a sklářská v Karlových Varech.

Od škol očekáváme kvalitní vzdělání studentů, zatímco my jako zaměstnavatelé máme na starosti organizaci náborů, abychom sehnali dostatečný počet zájemců. Teď pochopitelně nemám na mysli keramiku užitkovou, ale průmyslovou výrobu izolátorů, dlažeb, vybavení koupelen a tak dále.

Dohoda obsahuje také akční plán. V čem spočívá?

Například v druhém čtvrtletí nás čeká organizace náborových akcí pro žáky a rodiče, které ovšem musí navazovat na podání přihlášek. Důležitá je i spolupráce s výchovnými poradci na základních školách. Momentálně dáváme dohromady letáky a další propagační materiály, které využijeme pro nábor v příslušných krajích. Plánujeme také dny otevřených dveří ve školách i ve firmách.

Kdo ještě dohodu podepsal?

Na základě průzkumu jsme předem věděli, že ji podepíše asi dvacet zaměstnavatelů a tři zmíněné školy. Chtěli jsme však pro tuto věc získat i hejtmany tří zmíněných krajů, což se nakonec povedlo. Nicméně dokument je otevřený i dalším zaměstnavatelům.

Kdyby nevznikla sektorová dohoda, museli by zaměstnavatelé nabírat nekvalifikované síly?

Taková situace už nastala. Naštěstí škola v Horní Bříze úzce spolupracuje s firmou Lasselsberger, která má o absolventy zájem. Blízko bechyňské školy má zase výrobní závod firma Laufen. Situace se ovšem mění, zaměstnanci s dlouholetými zkušenostmi v oboru stárnou a podnik je nemá kým nahradit. Na uvolněná místa se hlásí lidé, kteří nemají odborné vzdělání.

Uvažujete i o dalším vzdělávání pro pracovníky z jiných oborů, kteří by se chtěli přeškolit?

Ano, to už hovoříme o institutu autorizované osoby. Tou se může stát kdokoli, kdo splní určené podmínky. Praktické fungování bych si dovolil vysvětlit na příkladu povolání keramika, které v sobě obsahuje profesní kvalifikace přípravář hmoty, nalévač, glazovač, retušér, výrobce sádrových forem a modelář.

Dnes se často stává, že přijmeme člověka, který je vyučený cukrář, protože odborné síly k dispozici jednoduše nejsou. Zaškolíme ho v oblasti nalévání a za půl roku z něj je dobrý nalévač. I když úkon zvládne, vysvědčením je však pořád jen cukrář. Když se však podnik stane autorizovanou osobou, bude mít možnost poskytnout pracovníkovi i teoretické vzdělání a udělit mu také výuční list.

letem po krajích

- V Olomouckém a Zlínském krajijsou značné rozdíly mezi potřebami trhu práce a mezi dovednostmi, které uchazeči o pracovní místa skutečně nabízejí. Mezinejžádanějšíprofese z hlediska podniků patřířemeslníci, opraváři či svářeči, ale také obsluha strojů a řidiči.

- Také zaměstnavateléve Středočeském kraji poptávajípředevšímřemeslníky a opraváře, obsluhu strojů, montéry a pomocné pracovníky. V protikladu k tomu je však bez práce nejvíce absolventů běžných maturitních oborů. Vyplývá to z analýzy nerovnováhy na trhu práce, kterou představil Karel Tichý ze společnosti Asistenční centrum, která patří k nejvýznamnějším poradenským firmám v České republice.