Seznámit se s Národní soustavou kvalifikací a s tím, co přináší, mají od loňského jara možnost zaměstnavatelé v jednotlivých regionech – postupně se v krajských městech konají konference, které se problematikou NSK zabývají v kontextu specifik trhu práce daného regionu. Po Ostravě, Brnu a Pardubicích se nyní bude 7. června konat konference o NSK v Mladé Boleslavi, v areálu Vysoké školy Škody Auto a. s. a mimo jiné se zaměří na otázky pracovního trhu, kvalifikací a dalšího vzdělávání ve strojírenství a v automobilovém průmyslu.
Jak to funguje
Národní soustava kvalifikací a zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávaní, jsou svým
způsobem odpovědí na požadavky zaměstnavatelů získat v poměrně krátké době kvalitní zaměstnance, případně rychle
rekvalifikovat své pracovníky.
Jak NSK funguje a jak je do jejího vzniku zapojena podnikatelská sféra? Zaměstnavatelé zastoupení v sektorových radách
a jejich pracovních skupinách vytvářejí profesní kvalifikace. Tady říkají, co je z pohledu jednotlivých typů povolání v
různých sektorech národního hospodářství potřeba, aby nositel profesní kvalifikace uměl.
Existuje například sektorová rada pro strojírenství. Zde jsou zástupci zaměstnavatelů tohoto oboru, kteří identifikují
typové pozice pro jednotlivá povolání ve strojírenských provozech a rozdělují je podle stupně požadovaného vzdělání
(např. zaučen na pracovní místo, vyučen, s maturitou, vyšší odborné vzdělání apod.). To se děje prostřednictvím
sesterského projektu Národní soustava povolání.
Vzniklé členění přebírá NSK a u jednotlivých typů povolání zaměstnavatelé identifikují požadavky na vzdělání a
kompetence absolventa.
Vzniká tak profesní kvalifikace (dříve dílčí kvalifikace). Profesní kvalifikace se tak stává výchozím bodem pro
vzdělávání. Složení sektorových rad v současnosti pokrývá většinu národního hospodářství.
Co lze ve vzdělávání přes NSK ovlivnit
Zaměstnavatelé, resp. jejich zástupci v sektorových radách mohou ovlivnit kvalitu absolventů škol i rekvalifikací.
Jinak řečeno, prostřednictvím NSK mají zaměstnavatelé konečně možnost říct, co má absolvent střední odborné školy a
absolvent rekvalifikace umět.
Profesní kvalifikace, které v NSK vzniknou, mají totiž v počátečním vzdělávání dosah do rámcových vzdělávacích programů
a do systému závěrečných zkoušek středních odborných škol podle jednotného zadání. Klíčovou roli přenositelnosti v
tomto směru hraje garant Národního ústavu pro vzdělávání, který působí v každé sektorové radě. Spojníkem této
přenositelnosti jsou právě požadavky na absolventa.
Profesní kvalifikace jsou podstatné i pro rekvalifikace. Pokud je profesní kvalifikace schválená, všechny
rekvalifikační programy, které vzniknou, musí být připraveny tak, aby vzdělávaly ke zkoušce z profesní
kvalifikace.
Zákon č. 179/2006 Sb. tak podporuje propojení požadavků zaměstnavatelů s aktivní politikou zaměstnanosti státu
prostřednictvím úřadů práce. Je to nástroj pro standardizaci toho, co absolventi rekvalifikací budou umět, ať už jsou
vzděláváni v Aši, nebo v Ostravě. Zaměstnavatelé díky profesní kvalifikaci zase mohou říct, co má absolvent
rekvalifikace pro určitý typ povolání umět.
Zaměstnavatelé mohou i zkoušet
Zákon č. 179/2006 umožňuje, aby zaměstnavatelé zkoušeli zájemce o získání profesní kvalifikace. I zaměstnavatelé se
mohou stát tzv. autorizovanou osobou a zkoušet tak budoucí absolventy rekvalifikačních programů nebo samostudia. Mají
tak šanci si skutečně ověřit, zda nositelé profesní kvalifikace umějí to, co je pro dané místo třeba. Největší
autorizovanou osobou v ČR dnešních dnů je právě Hospodářská komora ČR.
Zástupci zaměstnavatelů se mohou podílet i na zkouškách pro získání maturity nebo výučního listu. Řada odborníků z
praxe je na zkoušky ve školách nominována i na základě doporučení HK ČR. V případě získání výučních listů jde
spolupráce se školami ještě dál. V rámci projektu Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) se nominovaní odborníci z praxe
přes HK ČR podílejí i na vytvoření zadání závěrečné zkoušky podle jednotného zadání, které v současné době používá více
než 70 % středních odborných škol. A větší sblížení s NSK je jedním z cílů pro následující období.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: Dáša Divišová, HK ČR
