Žákovské projekty z pohledu možností zapracování do profilové maturitní zkoušky – praktické zkušenosti

Příklad dobré praxe; téma: Profilová část maturitní zkoušky

Autor: Mgr. Miloš Blecha, VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí



V rámci projektu PILOT S měla naše škola – Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy – možnost vytvořit pilotní Školní vzdělávací programy (ŠVP) a čekala ji jejich implementace do praxe školy. Pro tuto etapu škola získala díky podpoře navazujícího projektu Kurikulum S metodickou pomoc NÚOV, podporu expertů, kontakt a výměnu zkušeností s jinými SOŠ, jiný pohled na ŠVP a mohla promítnout důležité změny do celého kurikula školy.

 

 

Počátky kurikulárních změn


Protože se chci podělit o získané zkušenosti z implementace závěrečných žákovských projektů a tato problematika je součástí výsledků vzdělávání, ohlédnu se v čase života školy do počátků kurikulárních změn. Naše škola měla jedinečnou možnost být u zrodu myšlenky dvoustupňového kurikula již od roku 1995. Díky projektu PHARE-VET zavedla již v této době komplexní modulové strukturování obsahu učiva a vytvořené vzdělávací moduly nesly jasný požadavek – zaměření na výstupy vzdělávání a formy, jak ověřit, zda jich bylo v procesu výuky dosaženo. Zároveň škola využila tradiční vysokou úroveň výuky strojírenských a elektrotechnických oborů a díky navázané spolupráci s tehdejším VÚOŠ (dnes NÚOV) vytvořila pro českou vzdělávací soustavu nové maturitní obory Mechanik programátor, Mechanik CNC strojů a s FS ČVUT i obor 3. tisíciletí – Mechatroniku. Z pohledu školy je smutné, že právě tento obor díky redukci oborů a tvorbě RVP po pár letech života zanikl přesto, že okolní státy západní Evropy dnes na této synergii strojírenství, elektrotechniky a informatiky staví svůj potenciál vzdělávání moderních techniků začínajícího století.

 

 

Vzdělávací moduly


Pokud se podíváme na základní schéma pedagogického systému školního kurikula, lze s odstupem času jednoznačně říci, že největší změnu škole přinesly vzdělávací moduly. Nejen svým pojetím a možností vytvářet z nich vzdělávací cestu uchazeče „na přání“, což dnes využíváme v rámci nabízených kurzů celoživotního učení, ale především svým důrazem na výstupy, kterým je podřízen celý průběh vzdělávání i examinace výsledků.

Vzdělávací moduly jsou tak postupně ve škole vytvářeny tak, aby společně vedly k naplnění cílových kompetencí absolventa, především těch, které škole pomohli definovat sociální partneři. Vždyť kdo jiný může odborné škole říci, jaké dovednosti jsou očekávány od absolventa na trhu práce než reálné firmy a potencionální zaměstnavatelé. A tato společná cesta byla začátkem realizace tvorby komplexních závěrečných projektů žáků jako specifických modulů zařazených na cestě vzdělávání.

Tak se díky podpoře z projektů ESF-MŠMT staly komplexní závěrečné projekty důležitým prvkem pilotních ŠVP již od roku 2005. Ve své podstatě předběhly legislativní vývoj kurikulární reformy o několik let a daly možnost škole pilotně ověřit nové formy ukončování studia na střední odborné škole. Vedle zlepšení reálných výsledků v průřezových předmětech žákovského projektu přinesly škole i žákům úspěchy ve Středoškolské odborné činnosti a dalších soutěžích. Ukázaly totiž, že vhodně vedený závěrečný žákovský projekt může mít strukturu vědecké práce a přináší žákům vedle logické vazby i cenné poznatky z této oblasti.

 

 

Žákovský projekt jako maturitní práce


Nástup státních maturit, konkretizovaný ve vyhlášce č. 177/2009 Sb., vz. V54/2011 Sb. přivedl školu ihned k myšlence maximálně využít předchozí zkušenosti a žákovské projekty zapracovat jako jednu z částí profilové maturitní zkoušky – tedy k maturitní práci, která bude v rámci dikce zákona obhajována před maturitní komisí. Tato forma profilové maturitní zkoušky byla již v prvním roce státních maturit realizována. O její úspěšnosti se přesvědčili i pracovníci NÚOV, kteří jako experti projektu Kurikulum S vyhodnocovali implementaci ŠVP.

Ovšem aby mohl být žákovský projekt přetransponován do zákonné podoby maturitní práce (MP), musela škola provést řadu organizačních i didaktických kroků k podpoře. Škola provedla úpravu ŠVP a zařadila u maturitních ročníků nový předmět - Projektový seminář. Cílem předmětu je metodické vedení MP, vedení žáků k naplnění formy vědecké práce včetně řádné bibliografické citace, vymezení řešeného problému a zpracování zadání dle vyhl. č. 177/2009 Sb., průběžná kontrola zpracování MP, koordinace práce s vedoucími MP a firmami jako zadavateli i konzultace žáků. Kompletně muselo být přepracováno „Zadání MP“ tak, aby odpovídalo požadavkům zákona. Tak do něj byly promítnuty vedle základních údajů, vedoucího a oponenta i konkrétní údaje o termínu odevzdání a hlavně kritéria hodnocení.

 

 

Hodnocení maturitní práce


Kritériím hodnocení MP byla věnována zvláštní pozornost. Nejenže s nimi musí být žák seznámen minimálně čtyři měsíce předem, ale chtěli jsme, aby odrážela vysoký standard a úroveň žákovských projektů na naší škole. Proto bylo vedle převodní klasifikační tabulky vypracováno bodové ohodnocení jednotlivých částí práce.

Zaručuje, že MP je hodnocena jak vedoucím práce, tak i oponentem podle jednotné metodiky s předem určenými limity bodů. Novým a zcela zásadním limitem pro úspěšnost žáka v MP je to, že tabulka hodnocení je doplněna sdělením o tom, že pokud má být dle převodní tabulky hodnocení žáka alespoň dostatečné, nesmí být v žádném sledovaném kritériu menší počet bodů než 40 % maxima. Toto zdánlivě malé kritérium ale posouvá úroveň MP na diametrálně vyšší úroveň. Nutí totiž žáka i učitele, kteří jej v MP vedou, k tomu, aby MP naplňovala všechny znaky slušné vědecké práce. Takže když například v práci téměř chybí řádná bibliografická citace a je ohodnocena 3 body, tak je MP nedostatečná, i kdyby byla odborně na vynikající úrovni. Takto postavená kritéria se nám již v prvním roce realizace osvědčila.

Navíc vedou nastavená kritéria žáka k pochopení důležitosti správné struktury práce, což se odráží v připravené prezentaci MP před vlastní maturitní komisí. Obhajoba tak dává možnost i zaměstnavatelům být součástí „zrodu“ absolventa, který má jimi předpokládané kompetence. Posledním bonusem práce žáka na MP je vedle přípravy obhajoby ještě zpracování vlastního posteru – plakátu prezentujícího zajímavou grafickou formou vytvořený projekt (MP). Poster je předkládám maturitní komisi při obhajobě, ale jeho hodnocení je především v předmětu Projektový seminář. Tam také žák získá metodické a odborné rady pro jeho zpracování. Nutno ale říci, že žáky tato forma motivuje a rádi v ní vítají možnost osobní kreativity.