Vliv těžby jílových surovin na životní prostředí

Příklad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání; průřezové téma: Člověk a životní prostředí

Autor: Ing. Jana Kottová

Národní ústav odborného vzdělávání

 

Aplikované průřezové téma:

Člověk a životní prostředí

 

Anotace

Příspěvek popisuje aktivity, při kterých se žáci učí charakterizovat druhy a vlastnosti jílových surovin a uvést hlavní naleziště jílových materiálů. Žáci získají přehled o nejdůležitějších lokalitách těžebních surovin a ve skupinách identifikují možné vlivy těžby surovin na životní prostředí a navrhují možnosti rekultivace po vytěžení surovinových zásob.

 

Cíle (výsledky vzdělávání):

Žáci by měli umět posoudit a zhodnotit důsledky lidské činnosti na životní prostředí, měli by být schopni charakterizovat některá důležitá rizika vyplývající z nevratných zásahů lidské činnosti v krajině a vyčerpání neobnovitelných surovinových zásob. Měli by si uvědomit odpovědnost za životní prostředí a pochopit provázanost ekologických faktorů s faktory ekonomickými a sociálními.

Vyučovací předmět: technologie keramiky, základy ekologie, mineralogie, učivo: Druhy a vlastnosti jílových surovin, těžba a její vliv na životní prostředí

Obor vzdělání a ročník: 28-57-H/01Výrobce a dekoratér keramiky, 2. ročník.

 

Rozvíjené klíčové kompetence

Žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli efektivně vyhledávat, zpracovávat informace a následně je vyhodnocovat, uplatňovat různé způsoby práce s textem, uměli spolupracovat při řešení problému se spolužáky a osvojit si pravidla týmového řešení. Žáci by se také měli naučit srozumitelně formulovat své myšlenky a rozvíjet schopnost vzájemné komunikace.

 

Realizace

Uvedený vzdělávací obsah je vhodné realizovat při výuce předmětu technologie keramiky, ekologie nebo mineralogie. V úvodním vyučovacím bloku se žáci seznámí se základními pojmy, které vycházejí z obsahového okruhu Technika a technologie RVP 28-57-H/01 Výrobce a dekoratér keramiky. Žáci získají znalosti o jílových surovinách, jejich vlastnostech a využití při výrobě keramiky, o těžbě surovin a hlavních těžebních lokalitách na území ČR.

Na konci tohoto vyučovacího bloku učitel zadá žákům k podrobnějšímu zpracování problémově zadané úlohy, které žáci společně vypracují a prezentují v dalším vyučovacím bloku. Takto zadané úlohy žáky vedou k hlubšímu pochopení problematiky a k propojení získaných poznatků a zkušeností z dalších oborů např. mineralogie, technologie, ekologie.

Skupina 1. Jakým způsobem člověk přetváří krajinu při dobývání nerostných surovin využívaných v průmyslu?

Skupiny 2. Jaké jsou hlavní ekologické problémy spojené s povrchovou těžbou keramických surovin?

Skupina 3. Jaké znáte nejdůležitější lokality nalezišť jílových surovin /kaolin, jíly, cihlářské jíly a hlíny/ ?

Skupina 4. Jaké jsou možnosti rekultivace krajiny po vytěžení nerostných surovin?

Využití skupinové metody výuky zahrnuje několik fází:

  • Přípravná fáze - žáci se rozdělí podle zájmu, sociálních vztahů nebo náhodným výběrem, žákům se zadá stěžejní úkol ke společnému vypracování
  • Realizační fáze - žáci již pracují ve skupinách na řešení zadaného úkolu, mají možnost v průběhu realizace své poznatky konzultovat s učitelem, s jeho pomocí si připravují prezentaci svých výsledků s obrazovým materiálem
  • Prezentační fáze - žáci zde seznámí ostatní žáky pracovní skupiny s výsledky zadaného úkolu, využijí své podklady k závěrečné  prezentaci před celou třídou, diskutují o dané problematice a jejích ekologických aspektech


Použité metody:

Využití skupinové a kooperativní výuky, při které se žáci rozdělí do pracovních skupin, spolupracují na řešení zadaného úkolu, žáci se podělí o jednotlivé dílčí úkoly a vzájemně si pomáhají při řešení problému. Za konečný výsledek odpovídají všichni žáci, pracovní skupiny při řešení úkolu své poznatky průběžně konzultují se svým učitelem.


Nutné pomůcky a prostředky:

Obrazový materiál s dobývacími prostory nerostných surovin, počítač, tiskárna, přístup k Internetu


Reflexe PDP:

Po ukončení prezentace učitel se žáky shrne závěry prezentovaných prací, zhodnotí dosažené cíle výuky, případně upozorní na chyby žáků a opraví je. Žáci si zdokonalí práci s textem a jeho přípravu na PC, naučí se obhajovat vlastní názory a prezentovat zjištěné informace, upevní si získané vědomosti z oblasti využití jílových surovin v průmyslové výrobě, chápou příčiny a následky poškození životního prostředí při dobývání nerostných surovin rovněž i snahu o minimalizaci dopadů těžební činnosti na stav životního prostředí.


Hodnocení

Hodnocení by mělo vycházet ze standardního  klasifikačního řádu a mělo by odrážet celkovou hloubku osvojení poznatků a schopnosti aplikace získaných znalostí v oboru. Mělo by být formulováno motivačně, tak aby podporovalo další aktivity žáků.

 

Použitá literatura a zdroje:

Jankovcová, M. - Průcha, J. Aktivizující metody v pedagogické praxi středních škol. Praha: SPN 1989.

www.rvp.cz.