Víme, co jíme?

Příklad dobré praxe; témata: Péče o zdraví, odborné vzdělávání; žákovský projekt; průřezové téma: Člověk a životní prostředí

Autor/autoři: Mgr. Blanka Kouřilová

Škola: SOŠE, COP Hluboká nad Vltavou, Zvolenovská 537, 373 41 Hluboká nad Vltavou

www.sosehl.cz

 

Uplatnění projektu:

  • obor vzdělání: mechanik elektrotechnik, informační technologie; projekt je vhodný pro všechny typy SŠ bez omezení oborů vzdělání, tato konkrétní úroveň a rozsah je pro nechemické a nebiologické obory vzdělání
  • ročník: nejlépe vyhovují 1. a 2. ročník
  • oblast/oblasti vzdělávání: přírodovědné a ekologické, výchova ke zdraví
  • základní vyučovací předmět; příp. mezipředmětové vztahy: přírodovědný základ (PZ), matematika (M), informační a komunikační technologie (IKT), tělesná výchova (TV), český jazyk (ČJ), cizí jazyk (NJ, AJ);


Cíle projektu:

Hlavním cílem je naučit žáky ověřovat informace z více zdrojů, vyhodnotit je, vhodným způsobem interpretovat a při diskuzi umět obhájit kultivovaným způsobem svůj názor. Dodržet časový harmonogram, plánovat, pracovat v týmu, kooperovat s většinou, vážit si práce druhých. Vést žáky k sebehodnocení, sebekritice a sebepřijetí. Získání odborných vědomostí jiným způsobem než je výklad v hodině a zamyšlením se nad tím, co jíme a jak to ovlivňuje kvalitu našeho života. Uvažovat nad relevancí informací, s kterými jsme v praktickém životě konfrontováni.

Cílem je dále získat odborné vědomosti o přírodních látkách, které lze využit při vyučovacích hodinách PZ.

 

Anotace:

Žáci ověřovali věrohodnost zprávy o aditivech v potravinách, tzv. „éčkách“, která se šířila na internetu. Měli pochybnosti o relevanci těchto údajů. Z ověřených zdrojů (stránky Ministerstva zemědělství [MZ], Zdravotní ústav, učebnice, odborná literatura) získali požadované údaje, provedli výzkum etiket ve svých domácích zásobách potravin a vyhotovili naučný leták, který distribuovali ve škole i doma.

K akci připojili výzkum stravovacích návyků, měření výšky, váhy a výpočet BMI u spolužáků ve věkové skupině 16–17 let. Veškeré údaje statisticky zpracovali, vyhodnotili a zanesli do grafů. O výsledcích informovali na nástěnce EVVO a při prezentaci ve vyučovací hodině IKT.

Sběr, zpracování, výpočty dat, tvorbu grafů a prezentací je možné realizovat ve vyučovacích hodinách M, IKT; jazykovou korekci v ČJ, překlad klíčových pojmů do cizího jazyka v AJ, NJ; odborné znalosti se týkají PZ, konkrétně těchto témat: Lidské tělo, zdraví a nemoc, přírodní látky, biokatalyzátory.

 

Klíčová slova:

Životní styl, zdravá výživa, konzervanty, přírodní látky, prevence civilizačních onemocnění, aditiva v potravinách, tzv. „éčka“.

 

Typ projektu:

  • délka realizace: 5 měsíců
  • dle počtu zúčastněných: skupinový, ročníkový
  • počet zapojených žáků: cca 25, ve skupině 3 až 5 žáků
  • dle místa realizace: kombinovaný (školní i domácí)

 

Výstup projektu:

  • · informační skládačka (tj. naučný leták, příloha č. 4) distribuovaná mezi žáky, zaměstnance školy a rodiče;
  • · prezentace celého projektu před, v průběhu i po ukončení činností s výstupy z projektu, grafy z výsledků testování a foto skupin při práci, … na nástěnce EVVO ve škole;
  • · powerpointová prezentace s výstupy z projektu, grafy z výsledků testování a foto skupin při práci na hodině IKT (příloha č. 3);
  • · zveřejnění skládačky v místních novinách.

 

Obsah projektu:

Žáci ověřovali věrohodnost zprávy o aditivech v potravinách, tzv. „éčkách“, která se šířila na internetu. Měli pochybnosti o relevanci těchto údajů. Z ověřených zdrojů (stránky Ministerstva zemědělství (MZ), Zdravotní ústav, učebnice, odborná literatura) získali požadované údaje, provedli výzkum etiket ve svých domácích zásobách potravin a vyhotovili naučný leták, který distribuovali ve škole i doma.

K akci připojili výzkum stravovacích návyků, měření výšky, váhy a výpočet BMI u spolužáků ve věkové skupině 16–17 let. Veškeré údaje statisticky zpracovali, vyhodnotili a zanesli do grafů. O výsledcích informovali na nástěnce EVVO a při prezentaci ve vyučovací hodině IKT.

Sběr, zpracování, výpočty dat, tvorbu grafů a prezentací je možné realizovat ve vyučovacích hodinách M, IKT; jazykovou korekci v ČJ, překlad klíčových pojmů do cizího jazyka v AJ, NJ; odborné znalosti se týkají PZ, konkrétně těchto témat: Lidské tělo, zdraví a nemoc, přírodní látky, biokatalyzátory.

 

Realizace a organizační zajištění projektu:

1)    seznámení s textem „poplašné“ zprávy o tzv. éčkách v potravinách a jejich škodlivosti, který se šířil na internetu (příloha č. 1),

 

2)    sestavení pracovních skupin – 3 až 5 žáků ve skupině, které se podělí o jednotlivé úkoly:

-      sběr dat o tzv. éčkách v potravinách a jejich zpracování do tabulek, grafů,

-      grafická podoba skládačky,

-      měření a vážení žáků při hodině TV,

-      výpočet BMI,

-      rozšíření dotazníku mezi dobrovolníky s otázkami:

  1. 1. Víte, která éčka jsou škodlivá (nezdravá) a která ne?
  2. 2. Sledujete složení výrobků (potravin), které kupujete?
  3. 3. Čím se necháte ovlivnit při nákupu potravin?
  4. 4. Jak často se stravujete v „Rychlém občerstvení“?

 

3)    příprava časového harmonogramu a termínů odevzdání dílčích úloh,

 

4)    vyhodnocení, distribuce informačního letáčku a prezentace projektu.


Spolupráce vyučujících různých předmětů při hodnocení projektu:

  • · spolupráce s vyučujícím IKT – přípravy grafů, prezentace, práce se Smartboardem (interaktivní tabule);
  • · spolupráce s vyučujícím matematiky – statistické údaje, výpočty;
  • · spolupráce s vyučujícím ČJ – jazykové korektury;
  • · spolupráce s vyučujícím NJ, AJ – překlad klíčových slov do cizích jazyků;
  • · spolupráce s vyučujícím TV – měření výšky a hmotnosti žáků;
  • · spolupráce s vyučujícím PZ – výklad k tématům „lidské tělo“, „zdraví a nemoc“, „přírodní látky“, „biokatalyzátory“.


Časový harmonogram řešení projektu:

  • 2 měsíce sběr dat o tzv. éčkách v potravinách – v literatuře, obchodech, etikety na potravinách v domácnosti, měření výšky a váhy dobrovolníků při hodinách TV pro výzkum o stravovacích návycích žáků, rozšíření dotazníku mezi dobrovolníky;
  • 1 měsíc – záznam dat do tabulek, výpočet BMI, zpracování grafů;
  • 1 měsíc výroba informační skládačky;
  • 1 měsíc – příprava prezentace, tisk a distribuce skládačky, příprava nástěnky.


Rozdělení práce na projektu – učitel řídí jen úvodní práce a rámcový plán projektu, během projektu již jen koriguje, popř. poradí, ale váha rozhodování a dodržení vlastního časového harmonogramu je na žácích. Jakou práci bude dělat jaká skupina, rozhodují žáci dle svých schopností a zájmů (např. výtvarné nadání, práce s EXCELEM, POWERPOINTEM…)


Nutné prostředky pro řešení projektu:

  • materiální příp. technické zabezpečení realizace projektu – odborná literatura, papíry, kopírka;
  • finanční prostředky na tisk informační skládačky – SRPDŠ a škola.

 

Vyhodnocení výsledků a hodnocení žáků:

  • · hodnocení výsledků jednotlivců a celé skupiny – žáci obdrželi za práci známku do vyučovacího předmětu přírodovědný základ, skupina sama rozhodla o váze známky pro své členy, dle toho jak se zapojili do práce skupiny,
  • · skupiny si také navzájem ohodnotily své prezentace – vesměs kladně, občas se objevuje poukazování na to, že některá skupina měla lehčí práci,
  • · prezentace hodnotil na závěr učitel – důraz kladen na vyzdvihnutí práce všech členů skupin; hodnocení spolupráce ve skupině (vždy se objeví někdo, kdo strhává vše na sebe a nedá prostor druhým), vyzdvihnutí technického a estetického zpracování výsledků,
  • · skládačka byla zveřejněna v místních novinách Hlubocký zpravodaj;
  • · výsledky byly zveřejněny na webových stránkách školy.

 

Použitá literatura a jiné zdroje:

pro řešitele projektu (pro žáky):

  • · BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj z biologie. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2003. 224 s. ISBN 80-86285-67-7. Kapitola 6.3, Příjem, transport a výdej látek v těle živočichů, s. 94–97.
  • · BENEŠOVÁ, Marika, SATRAPOVÁ, Hana. Odmaturuj z chemie. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1. Kapitola 31, Sacharidy, s. 164–172, Kapitola 32, Lipidy, s. 173–176.
  • · BLAŽEK, Jaroslav. Chemie pro SOŠ nechemického zaměření. Praha: SPN, 1999. ISBN 80-7235-104-4. Kapitola Přírodní látky.
  • VRBOVÁ, Tereza. VímE954, co jímE551? Praha: EcoHouse, 2001 ISBN 80-238-7504-3. s. 3–268.

 

Přílohy a poznámky:

  • poplašná zpráva (hoax) o konzervantech (příloha č. 1),
  • seznam přídatných látek povolených pro použití v potravinách podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 304/2004 Sb. v platném znění, které by mohly posloužit zájemcům o tento projekt (příloha č. 2),
  • ukázka prezentace (součástí prezentace jsou otázky z dotazníku, který žáci šířili mezi zájemce a v grafech zobrazené vyhodnocení těchto dotazníků, příloha č. 3),
  • informační skládačka (příloha č. 4).

 

Reflexe projektu:

Optimální je 3 až 5 žáků, nižší ani vyšší počet žáků se mi neosvědčil, i když jsem to tak nechala, pokud si to žáci přáli.

Projekt je opakován již po páté. Cíle uvedené v úvodu projektu vždy beze zbytku splnil. Projekt je udržitelný opakovaně, finanční náklady jsou nízké – papír, tiskárna – řešeno za pomoci školy a SRPDŠ. Je realizovatelný i při nižším počtu zájemců – pracovala jsem minimálně se 7 žáky.

Také jsem zaznamenala případ, kdy jednotlivé skupiny ve třídě nedokázaly dovést projekt do konce. V tomto případě jsem do jejich práce zasáhla, výstupy jednotlivých skupin jsme dali dohromady a vytvořili zkrácenou verzi výstupu, např. jen formou powerpointové prezentace před třídou. Preferuji názor, že žádná práce žáků nemá přijít nazmar. Odrazuje je to pak od dalších činností. K tomuto případu došlo v 1. ročníku, kdy nároky na žáka kladené jsou při přechodu ze ZŠ značné.

V některých třídách se skupiny během projektu spojily, jedna získávala informace o složení potravinářských výrobků, jiná o aditivech, jiná testovala spolužáky… a z toho pak vytvořily pouze jednu prezentaci. Ale někdy prezentovali i samy za sebe a všechno si obstarávali sami. Nechala jsem toto rozhodnutí na zúčastněných, jen jsem je upozornila na úskalí (např. časová náročnost).

Projekt lze rozšířit při vyhodnocení o projektový den o výchově ke zdraví, doplnit přednáškou, popř. besedou ze Zdravotnického ústavu – podařilo se nám zrealizovat jen 1x. Rovněž 1x byl projekt ukončen pouze vyrobenou skládačkou, sběr a vyhodnocení dotazníků skupina nedokončila.

Projekt byl realizován ve škole, obchodních řetězcích v Českých Budějovicích, v CGEV Cassiopeia, ve školní jídelně a v domácnostech žáků. Spolupracovali spolužáci, učitelé, vedoucí školní jídelny, lektorka CGEV, rodiče i prodavačky.

Projekt rozvíjí především tyto KK:

  • Kompetence k řešení problémů – vhodným způsobem sestavují časový harmonogram prací při práci ve skupině; hledají různé prostředky a způsoby pro plnění jednotlivých aktivit; spolupráce při řešení problémů ve skupině, hledání konsenzu;
  • komunikativní kompetence – kultivovaným způsobem obhajují svůj názor; komunikují ve skupině;
  • kompetence k učení – podpora práce s textem, nácviku čtení textu s porozuměním; vyhodnocování relevantnosti informací;
  • kompetence k využívání IKT – využívání různých zdrojů informací; zpracovávají výsledky do prezentací, příprava letáku s využitím počítačové techniky;
  • personální a sociální kompetence – zažívají pocit uznání skupiny, pozitivní především u žáků, jejichž studijní výsledky jsou podprůměrné a při realizaci projektu zažijí úspěch; realisticky se sebehodnotí; je rozvíjen kritický přístup k různým informacím, názorům ostatních,
  • občanské kompetence – uznávat hodnotu života, mít odpovědnost za vlastní život a své zdraví, dochází k rozvoji všeobecné úcty k životu.