Víme, co je demokracie? Soubor aktivit o principech a zásadách demokracie

Příklad dobré praxe; téma: Společenskovědní vzdělávání; průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

Autor: PhDr. Maria Bezchlebová, Národní ústav odborného vzdělávání


Aplikované průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

 

Anotace

PDP představuje aktivitu pro žáky a následné metodické kroky po jejím uskutečnění. Obecným cílem je společně se žáky dojít k charakteristice moderní zastupitelské liberální demokracie. Po uskutečnění práce ve skupinách a diskuse v plénu třídy by žáci měli být schopni objasnit, na jakých zásadách, principech a hodnotách je tato demokracie založena.


Cíle (výsledky vzdělávání):

Žáci:

  • vysvětlí, co se rozumí obecně pod pojmem demokracie;
  • najdou na časové přímce dobu, kdy byly položeny počátky zastupitelské liberální demokracie v Evropě a v Severní Americe; pojmenují události, během kterých se tak stalo;
  • objasní, co se rozumí politickou rovností, veřejným zájmem, zastupitelskou demokracií, pluralitou názorů a jak rozumět pojmu lid, lidská práva, právní stát a nezávislá média;
  • uvedou zásady a principy, na nichž je založena zastupitelská demokracie liberálního typu;
  • diskutují o tom, které zásady a principy demokratické vlády, rozdělení moci a uspořádání společnosti je možné zároveň nazvat hodnotami (tento výsledek vzdělávání je vhodný jen pro nejvyšší ročníky studia).


Vyučovací předmět: Ten vyučovací předmět, který ve školním kurikulu představuje výchovu k demokratickému občanství. V odborném školství (v SOŠ a SOU) je tímto vyučovacím předmětem nejčastěji občanská nauka.


Obor vzdělání a ročník: PDP se dá použít ve všech oborech středního odborného vzdělávání, zvláště je vhodný pro obory středního vzdělání s maturitní zkouškou (tedy obory kategorie M a L, včetně nástavbového studia); dá se podstatně zjednodušit, a tak upravit pro žáky oborů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H). Použije se v tom ročníku, do něhož ŠVP zařazuje politickou výchovu včetně výchovy k lidským právům.

 

Kontext PDP

a)      PDP může být zařazen na počátek výuky o demokracii současného typu v naší euroamerické civilizaci, kdy chce vyučující zjistit, co si vybavují žáci o tomto typu vlády a rozdělení moci ze svého předcházejícího základního vzdělávání  - jaká fakta, pojmy, vztahy a souvislosti znají a jak jim rozumějí. (V následujících hodinách se budou tyto znalosti na středoškolské úrovni rozvíjet a doplňovat, úkoly pro žáky budou spojeny s vyššími oblastmi kognitivního procesu, jako je aplikace, analýza, hodnocení a případně i tvoření a bude se pracovat se různými zdroji informací.) V tomto případě však jde o první mapování, co žáci vědí, případně do jaké hloubky tomu rozumějí.

b)      Jiná možnost použití tohoto PDP je na konci výuky o moderní demokracii, kdy chceme učivo shrnout a systemizovat.

 

Realizace

  1. fáze aktivity. Rozdělíme třídu do skupin po 3–4  žácích – podle velikosti třídy. (Princip, podle něhož se skupiny tvoří, je na učiteli.)  Učitel vysvětlí úkol pro skupiny: do deseti minut napsat na flipový papír základní znaky a principy demokracie našeho „západního typu“, tedy demokracie zastupitelské, která se realizuje v současnosti ve státech Evropy, Severní Ameriky a Austrálie.
  2. fáze aktivity. Vybraní mluvčí skupin prezentují před třídou výsledky práce jednotlivých skupin, členové skupin doplňují. Flipové papíry jsou rozvěšeny po třídě tak, aby na ně všichni viděli. V plénu třídy se pak vyberou společné znaky a principy demokracie, které uvedly jednotlivé skupiny, učitel jejich formulaci „doladí“, aby byla jasná a odborně správná. Napíší se na tabuli. Nebudou jistě všechny, některé podstatné znaky budou s největší pravděpodobností chybět.
  3. fáze aktivity. Tyto chybějící charakteristiky demokracie doplníme diskusí v plénu třídy. Nakonec by měl vzniknout přehledný soupis podstatných znaků a principů soudobé demokracie, jak ji známe hlavně z Evropy (viz níže).
  4. fáze aktivity. Objasňují se pojmy a jednotlivé formulace, a to frontální diskusí nebo řízeným rozhovorem. Má se dojít k těmto závěrům. Např.:

 

Znaky, zásady a principy moderní demokracie:

  • Moc je ve státě rozdělena na moc zákonodárnou (má ji parlament, tvořený volenými zástupci lidu), moc výkonnou (vláda, prezident, místní zastupitelstva) a soudní (existují nezávislé soudy).
  • Zdrojem moci jsou svobodní občané (lid), kteří svou vůli projevují v pravidelně konaných svobodných volbách, v nichž občané vybírají své zástupce nebo politické strany do parlamentu a místní samosprávy (= zastupitelská demokracie).
  • Jsou zaručena lidská práva a svobody, menšiny (minority) i jednotliví občané jsou chráněni před případnou nerovností nebo útiskem ze strany většiny (majority) nebo státu. Všichni mají stejnou šanci bez ohledu na původ, náboženství a jiné rozdíly, např. k přístupu ke vzdělání, k podnikání, stejný nárok na základní zdravotní péči, na ochranu své bezpečnosti atp.
  • Lidem je zaručena politická rovnost, tzn., že každý volič má jen jeden hlas, který má stejnou váhu jako hlas jiný.
  • Demokratický stát je právním státem – má spravedlivé zákony a dbá na jejich dodržování.
  • Na politické scéně a ve veřejném životě se uplatňují různé politické a jiné názory, které jsou reprezentovány jak politickými stranami, tak různými občanskými iniciativami, odbory, profesními sdruženími, neziskovými a nestátními organizacemi atp. (= pluralita názorů).
  • Pracují nezávislá masová média (tisk, rozhlas, televize, internet) a je určitá demokratická politická kultura (tj. způsob jednání mezi politiky, stranami, veřejností, médii a dalšími subjekty).
  • Rozhodování politiků je průhledné a přehledné, občané mají dost informací, včetně informací o financování, a mohou rozhodnutí politiků kontrolovat. Potírá se korupce a kriminalita.
  • Co nejvíce občanů se chová demokraticky, dodržují zákony, jsou aktivní, a i když prioritně sledují své soukromé zájmy a štěstí, jsou někdy také ochotni jednat více ve veřejném zájmu než výhradně jen ve svém zájmu soukromém.
  • Ekonomika je tržní, zaručuje právo podnikat a mít soukromý majetek.
  • Co nejvíce lidí má materiální podmínky k důstojnému životu. (Chudoby má být v demokratickém státě co nejméně.)[1]


Reflexe PDP

Podle průběhu práce skupin a následné diskuse nebo řízeného rozhovoru učitel v zásadě pozná, jak žáci rozumějí podstatě moderní demokracie, typické pro naši civilizaci (náš kulturní okruh – Evropa, Severní Amerika, Austrálie). Tento typ uspořádání společnosti, vlády a moci se tu vyvíjel od dob americké a francouzské občanské revoluce v 18. a na přelomu 18. a 19. století.

Během aktivity nebo v jejím závěru je třeba žákům zdůraznit, že demokracii nelze jednou provždy a jedním rázem nastolit, ale že je to, jak říká Erazim Kohák, dlouhodobý a obtížný proces neustálého vyvažování, zdokonalování, kompromisů, hledání a řešení problémů – proces, který vlastně nikdy úplně nekončí. Shora uvedené body znamenají jen do určité míry, někdy docela málo dosažitelný ideál, k němuž se realita v jednotlivých demokratických státech jen více nebo méně přibližuje.

Máme-li dobré žáky se zájmem o dějiny, můžeme připomenout antickou demokracii a např. dobrovolníkovi zadat referát o její specifické podobě.

Během aktivity žáci pracovali ve skupinách, prezentovali výsledky své práce, účastnili se řízeného rozhovoru a diskuse (pracovali v týmu a rozvíjeli se jejich kompetence komunikativní a sociální i kompetence k učení).


Nutné pomůcky a prostředky:

Potřebujeme velké archy papíru, fixy, lepicí pásku s možností papíry někde upevnit, tabuli. Nakreslíme jednoduchou časovou přímku od raného novověku do konce 20. století.

 

Hodnocení

Pokud aktivitou pouze mapujeme znalosti ze základního vzdělávání, není vhodné klasifikovat, slovně hodnotit výkony žáků je však žádoucí, zvláště když hodnocení může být povzbuzující a optimistické. Pokud je aktivita zařazena jako způsob shrnutí a systematizace učiva, hodnocení spojené s klasifikací je možné. Odkazujeme na příslušnou literaturu, která se věnuje hodnocení žáků včetně stanovení příslušných kritérií pro hodnocení a indikátorů výkonu žáků.[2] V této literatuře je možné najít hlubší poučení o dané problematice a postavit naše dosavadní hodnocení žáků na odbornější a objektivnější úroveň v tom smyslu, jak se k hodnocení vyjadřuje soudobá didaktická literatura, dostupná na českém knižním trhu.

 

Použitá literatura a zdroje

Heywood, A.: Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing, 1994, 294 s., ISBN 80-85865-10-6.

Kohák, Erazim. Průvodce po demokracii. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2002, 156 s., ISBN 8086429032

http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie

 


[1] Použité zdroje pro soupis znaků, principů a hodnot moderní demokracie jsou uvedeny v použité literatuře.

[2] Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J.: Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2008, první vydání, 152 s. ISBN 978-80-7367-314-7.