Úvod k mediální výchově: Učební list k hodinám českého jazyka (k učivu tvoření slov, význam slov)

Příklad dobré praxe; téma: Jazykové vzdělávání; průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

Autor: Mgr. Zdenka Antalová

Škola: SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem SJZ, Rudolfovská 92, 370 01 České Budějovice

 

Aplikované průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

 

Anotace

PDP souvisí svým obsahem s gramatikou českého jazyka (tvoření slov, slovní význam) a zároveň je příspěvkem k mediální výchově – vysvětluje slovo médium, masové médium a připomíná žákům historické zlomy v podobě nových médií, která výrazným způsobem rozšířila možnosti výměny a šíření informací a jiných textů. Je v něm obsažena zásadní myšlenka mediální gramotnosti: žádného média se není třeba bát, když mu rozumíme a dovedeme rozkrýt možnou manipulaci a jiné mediální ovlivňování.

 

Cíle (výsledky vzdělávání):

Žáci:

  • porozumí pojmům médium, význam médií, masové médium, mediální gramotnost;
  • objasní význam některých objevů – mediálních vynálezů (písmo, knihtisk, …);
  • vysvětlí smysl citátu z Neila Postmana;
  • dovedou formulovat význam mediální gramotnosti;
  • v oblasti gramatiky: žáci popíší způsoby obohacování slovní zásoby českého jazyka;
  • pracují s textem a řeší úkoly zadané k danému textu.

Obor vzdělání a ročník:

PDP byl sice vyzkoušen v oborech vzdělání ve shora uvedené škole, ale může být použit v podstatě ve všech oborech vzdělání kategorie M a L a v nástavbovém studiu. Je vhodný do některého z nižších ročníků vzdělání - tam, kde je zařazeno učivo o tvoření slov a jejich významu.

 

Realizace

Pro potřeby efektivnější výuky byl vytvořen následující učební list, který je součástí interní cvičebnice. Ta doplňuje oficiální učebnice českého jazyka.

Víte, co znamená slovo rozvid?

Nevíte – a nemusíte se za to nijak stydět. Když se totiž objevila televize, nelíbilo se některým lidem, že je to cizí slovo, a snažili se ten vynález pojmenovat česky. Podle slova rozhlas utvořili mechanicky slovo rozvid. Neujalo se, ale neujala se ani další navrhovaná slova, jak v jedné práci prozradil doc. Fr. Daneš: přezřetna, vidětín, dokonce vidívás a unásdoma. Náhrady se neujaly, vzbuzují spíš smích. Jejich „vynálezci“ pozapomněli, že se sice nová slova stále tvoří, ale nikoliv náhodně, jakkoli, nýbrž podle pravidel obvyklých v českém jazyce. Původce nových slov většinou neznáme, slova vznikají v pracovní činnosti lidí, mezi nimi se šíří. Je to jako v pohádce: kde se vzalo, tu se vzalo – a nové slovo je tu. Tu se teprve o něm zpravidla dovědí jazykoví odborníci, „proklepou“ je, zdali je zdravé (zdali je tvořeno v duchu pravidel tvoření slov), a je-li všechno v pořádku, zařadí je jako vhodné do slovní zásoby českého jazyka. Někdy jsou slova, zpravidla odborná, záměrně tvořena pracovníky příslušných oborů, velmi často přímo za spolupráce jazykových odborníků.

(Jaroslav Jelínek a Vlastimil Styblík, Čtení o českém jazyku, SPN 1981, s. 145)

Otázky k textu:

  1. 1. Jakým způsobem se dostalo slovo televize do slovní zásoby českého jazyka?
  2. 2. Z jakých částí se slovo televize skládá a jaký je původní význam těchto slov?
  3. 3. Pokuste se vytvořit podobná slova složená.
  4. 4. K jakému slohovému stylu lze úvodní text zařadit?

Zápis do sešitu:

Slovní zásoba se rozšiřuje:

-          vznikem nových významů již existujících slov

-          přejímáním slov z cizích jazyků

-          tvořením víceslovných pojmenování

-          tvořením nových slov (odvozováním, zkracováním, skládáním)

Úkol:

V úvodním článku vyhledejte slova, která obohatila slovní zásobu, zapište je k příslušnému způsobu rozšiřování slovní zásoby (př. tvořením víceslovných pojmenování – český jazyk)

 

„Žádné médium nepředstavuje přehnané riziko, pokud jeho uživatelé vědí, v čem nebezpečí tkví. … Ptát se znamená prolomit kletbu.“

(Neil Postman)

Otázky k citátu:

  1. Co vše lze zařadit pod pojem média? Co jsou masová média? Co jsou média „stará“ a tzv. „nová“?
  2. Co média přinášejí lidem? Napiš do sešitu krátké zamyšlení (rozsah cca 10 řádek).
  3. Jaká média využíváš konkrétně ty?
  4. Vyjádřete smysl citátu svými slovy.
  5. Co znamená být mediálně gramotný? (Vypracování krátké odpovědi lze uložit jako domácí úkol.)
  6. Jak rozumíme větě: Moderní učitel by se neměl bát využívat multimediální technologie?
  7. Jaké výhody a jaké nevýhody přinesl společnosti knihtisk a internet?
  8. V zapsaných Otázkách k citátu jsou uvedena mj. slova přejatá a také slova složená. Vyhledej je a urči jejich význam.
  9. Pokus se vytvořit nová pojmenování pro internet. Buď kreativní (kreativní = tvořivě nápaditý).

 

Reflexe PDP

Kontext shora uvedeného listu:List je součástí interní doplňkové učebnice českého jazyka a literatury, která reaguje na aktuální a specifické problémy a požadavky na výuku jednotlivých oborů vzdělání na naší škole (obor zahradnický, veterinární a mechanizační). List je využíván ve dvou po sobě jdoucích hodinách českého jazyka, má jej k dispozici každý žák. Nemusí být nutně použity všechny otázky  a úkoly k textu, naopak další je možné doplnit. Využívají se poznatky z dějepisu (zásadní vynálezy k přenosu informací atp.).

Vlastní reflexe: Žáci pracují s populárně naučným článkem (Z Jelínka a Styblíka), který je zajímavou formou informuje o obohacování slovní zásoby, a tak působí motivačně. Zároveň pracovní list umožňuje nenásilně skloubit výuku gramatiky se vstupem do mediální výchovy. Žáci doposud většinou média chápali jako sdělovací prostředky hromadné informace (tisk, rozhlas, televize, případně internet), nyní si uvědomí obecnější obsah termínu médium. Přivedeme je k rozlišení médií starých a nových (viz úvodní stať k mediální výchově v tomto sborníku). Žáci se během práce učí číst s porozuměním a komunikovat, řeší problémové úlohy – vyjadřují své myšlenky, naslouchají jiným a reagují na ně. Zajímavým přínosem pro učitele jsou názory žáků na využívání moderních technologií ve výuce – tato zpětná vazba učitele slouží k potřebné sebereflexi.

Při práci na porozumění Postmanově myšlence by žáci měli dospět přibližně k následující formulaci: Žádné médium nemůže člověku škodit, když člověk rozumí jeho obsahům, principům a zásadám jejich tvorby, a tak je schopen mediální obsahy kriticky hodnotit a rozpoznat možnou manipulaci.

Dvouhodinový celek je zakončen čtením a hodnocením kreativních návrhů, jak jinak pojmenovat internet.

Nutné pomůcky a prostředky: výukový list „Víte, co znamená slovo rozvid?“, přístup na internet nebo k výkladovým slovníkům.

 

Hodnocení

Hodnotit lze nejlepší řešení problémových úkolů, aktivitu, případně zadaný domácí úkol. Nezapomeneme předem žákům vysvětlit, co se hodnotí a jaké jsou požadavky na výkon.

 

Použitá literatura a zdroje:

  • Semiánová, K.: Média tvořivě. Kladno: Aisis, 2008. ISBN 978-80.904071-1-1-4.
  • Jelínek, J., Styblík, V.: Čtení o českém jazyku. Praha: SPN 1981.362 s.