Státní maturity budou studenti středních škol skládat pravděpodobně až v roce 2011

11.9.2009 ČRo 6 Co dalšího poplyne ze snížení peněz pro školství ? Uvádí Jana Kašparová z Národního ústavu odborného vzdělávání , která metodicky vedla tvorbu rámcových vzdělávacích programů .

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka

--------------------

A máme tu poslední téma, to se týká oblasti školství. Na všech gymnáziích a některých odborných školách se od 1. září učí podle vlastních školních vzdělávacích programů. Některé školy takto již několik let učí, což znamená, že v letošním školním roce by jejich studenti měli maturovat podle státních maturit. Ve sněmovně se tuto středu řešilo, zda se maturity odloží. Podle návrhu šéfa školského výboru za ODS Waltera Bartoše o rok, nebo budou platit od roku 2010. Poslanci schválili, že budou o rok odloženy. Státní maturity budou studenti gymnázií a středních škol skládat pravděpodobně až v roce 2011. Poslanci ve středu schválili jejich roční odklad. S návrhem ročního posunu přišel poslanec ODS Walter Bartoš. Pochopení pro něj měla jak ODS, tak sociální demokraté. Komunisté nehlasovali vůbec. Proti odkladu maturit se naopak postavila ministryně školství Miroslava Kopicová, kritizují jej také Zelení a lidovci. Bartoš tvrdí, že maturity nejsou připravené. Chyby našel v organizaci i hodnocení. Studenti nebudou v příštím roce uvedeni do nějakého experimentu. Pochvaloval si hlasování o odkladu. Školství ovlivňuje i návrh ministra financí Eduarda Janoty na to, jak ven z krize. Což zahrnuje i nevyslyšení požadavku ministryně školství, která chce pro svůj resort 2 miliardy na platy učitelů navíc. A celkové krácení peněz pro školství o 12 miliard. Jak se tyto problémy dotýkají samotných škol?

 

Jiří HERMAN, ředitel Gymnázia Brno

--------------------

No, to by bylo samozřejmě velmi nešťastné, protože opravdu nároky na práci učitelů se tady při této kurikulární reformě značně zvýšily. Samozřejmě ten prudký náraz byl při té přípravě, dejme tomu, že my už jej máme za sebou, ale i tak prostě povolání učitele není lehké. A to finanční ohodnocení bohužel v mnoha případech není adekvátní. Čili tuhle cestu, pokud by ji posvětil i parlament, který pravděpodobně vznikne z předčasných voleb, tak bych nepovažoval za šťastnou.

 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane řediteli, řekněte mi ještě, jak reagovali vaši pedagogové na to, když jste jim řekl, že mají připravovat ty školní vzdělávací programy? Vzpouzeli se?

 

Jiří HERMAN, ředitel Gymnázia Brno

--------------------

Jistě všichni nejásali. Protože to jejich zatížení bylo enormní. Ale my jsme měli jako pilotní škola tu výhodu, že jsme díky oněm projektům z evropských sociálních fondů měli jakési nadstandardní prostředky, kterými jsme mohli tu práci ocenit. Ne zcela, ale nějakou částí, která dle mého názoru těm ostatním "nepilotním" školám, chybí. Protože opravdu učitelé museli vykonávat činnosti, na které nebyli připraveni, s kterými se během své dosavadní pedagogické práce nesetkali v takové míře, a proto bylo jaksi velmi důležité najít způsoby motivace pro takovouhle práci. A přiznávám bez mučení, že i to finanční ohodnocení byl, bylo jedním, byl jedním z účinných nástrojů pro takovou motivaci.

 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Opustili vaši školu někteří pedagogové právě kvůli tomu, že museli připravovat ty školní vzdělávací programy, což jim způsobilo více práce?

 

Jiří HERMAN, ředitel Gymnázia Brno

--------------------

Ne.

 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, děkuji. Jak je to v Hotelové škole v Poděbradech, paní ředitelko Podoláková? A jak reagujete na to případné snížení peněz, které má dostat školství? Potažmo platy učitelů.

 

Jana PODOLÁKOVÁ, ředitelka, Hotelová škola v Poděbradech

--------------------

Tak, samozřejmě ve školním vzdělávacím programu máme, jsme si mohli vytvořit vyšší počet hodin v jednotlivých předmětech než bylo doposud stanoveno. RVP umožňuje určitý rozsah v počtu hodin. Takže jsme toho maximálně využili a učitelé učí v každé třídě více hodin než bylo dříve obvyklé. Přistoupili jsme ke zvýšení děleného počtu hodin ve třídách. Protože přece jenom v těch menších skupinách je samozřejmě ta práce kvalitnější. Dokonce kolegové učitelé přicházeli s nápadem, nebo mají ve školním vzdělávacím programu takové náměty a nápady, že třeba v rámci jedné hodiny přichází jazykář do výuky předmětu obsluha, technika obsluhy a služeb, kde žáci prostírají stůl nebo obsluhují hosta a v cizím jazyce komentují svoje, svoje činnosti. Úžasně zajímavý projekt, ale v jedné hodině jsou na 15 žáků přítomni třeba 2 vyučující. To všechno jsou zajímavé skutečnosti, které samozřejmě kladou otázku, na kterou jsme zatím ani u ministerstva školství, ani u našeho zřizovatele, nenašli adekvátní odpověď. V každé škole existuje jistá, jistá atmosféra, jisté klima, jistá kultura, která u nás pořád ještě zaplať pánbůh, se nese v tomto duchu, jak bychom to vymysleli co nejlépe, jak bychom to vymysleli co nejzajímavěji. Ale skutečně s tím, co jste, paní redaktorko, řekla v úvodu tady této otázky, mám upřímné obavy, jak dlouho nám tento entuziasmus ještě může vydržet.

 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka

--------------------

Co dalšího poplyne ze snížení peněz pro školství? Uvádí Jana Kašparová z Národního ústavu odborného vzdělávání, která metodicky vedla tvorbu rámcových vzdělávacích programů.

 

Jana KAŠPAROVÁ, doktorka, Národní ústav odborného vzdělávání

--------------------

To nejsou jenom peníze, které jdou na platy učitelů. Ale my bychom taky chtěli zkvalitňovat vybavení škol moderními pomůckami učebními. A to jak v odborných předmětech, tak také všeobecně vzdělávacích. Vzpomeňme si, že žáci říkají, nemám rád fyziku, nemám rád chemii. Protože je to potom jenom teoretická výuka, nejsou peníze na laboratoře, na vybavení, nedělají se pokusy, takže žáci samozřejmě nejsou potom motivováni. A pokud budeme ubírat, tak peněz ze školství, to má dlouhodobý dopad. Chápu, že na dálnici je to vidět rychleji než ve školství, ale prostě ten vztah k těm žákům a návyky, které si potom mají osvojovat při práci s pomůckami, s nástroji, se strojním vybavením, těžko budou získávat.

 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka

--------------------

Uzavřela Jana Kašparová. Zlepšily se výsledky studentů těch škol, co již učí podle vlastních školních vzdělávacích programů? Hovoří opět ředitelka Hotelové školy Jana Podoláková. A dále Jiří Herman, ředitel Gymnázia v Brně.

 

Jana PODOLÁKOVÁ, ředitelka, Hotelová škola v Poděbradech

--------------------

Takto jednoznačně to opravdu nelze posuzovat. My letos přistoupíme poprvé k maturitním zkouškám u žáků, kteří absolvovali vzdělávání podle našeho nového školního vzdělávacího programu. Ale v každém případě si myslím, že určitě vnímáme změnu přístupů nebo změnu chápání toho školního vzdělávacího programu, protože se neustále snažíme sdělovat žákům, že součástí školního vzdělávacího programu není jenom jaksi pobyt v lavici nebo ve výuce jako takové, ale že vlastně všechny, to, čemu se dříve říkávalo akce školy, exkurze nebo návštěva kulturního představení, že to je součástí vzdělávání. To znamená, jestliže například naše škola pořádá každoročně celostátní soutěž mladých barmanů pro žáky z ostatních hotelových škol, tak tento, tuto záležitost pojímáme jako velký projekt celé školy, kde spousta žáků samozřejmě působí v zákulisí v nejrůznějších funkcích pořadatelských, ale zároveň dostávají ještě navíc úkoly z nejrůznějších předmětů. Ať už, ať už je to zpracování plakátů nebo zpracování nějaké zprávy do novin, prezentace, propagace. Čtvrťáci už potom komplexně byli schopní zpracovávat studie o marketingu celé té akce nebo o reklamě. A tímto způsobem vlastně tato, dříve se říkávalo akce školy, je nenásilně, jsou nenásilně žáci vtaženi do toho dění a zaúkolováni. Učitelé zase musí spolupracovat napříč těmi nejrůznějšími předměty, říkáme tomu mezipředmětové vztahy, že musejí opravdu fungovat, musí nastartovat a zkvalitnit to, čemu se říká týmová spolupráce, což někdy ve sborovnách fungovalo hůře, někdy lépe. A skutečně, jak říkám, nejenom pobyt v lavici, ale všechno, co ta škola dělá, tak to všechno je součástí školního vzdělávacího programu.

 

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak je tomu v Brně v Gymnáziu Brno, pane řediteli Hermane, máte vy nějaký přehled o tom, nebo třeba i soukromý názor na to, v čem se vám zdají vaši žáci lepší, případně nechybí jim některé z těch encyklopedických znalostí právě proto, že se učí jiným dovednostem?

 

Jiří HERMAN, ředitel Gymnázia Brno

--------------------

No, já bych se připojil k tomu, co říkala paní ředitelka. Ještě nejsem schopen seriózně zhodnotit, jak se nám výuka podle nových vzdělávacích programů daří. Například už jenom proto, že první absolventy budeme mít teprve na jaře příštího roku. Víme už o tom, že některé představy, které jsme měli před těmi třemi lety, se nám nepodařilo, nepodařilo realizovat. Proto je budeme korigovat a v tomto školním roce nás čeká výrazná práce na tom, abychom ten školní vzdělávací program zrevidovali tak, aby odpovídal zkušenostem, které jsme při jeho zavádění získali. Přesto bych zopakoval, to už říkala paní doktorka z NÚOVu, a myslím si, že je to potřeba veřejnosti vysvětlovat neustále. Že ta školní reforma není o tom, že se žáci přestanou učit fakta. Oni je musí mít, protože my nechceme vychovávat studenty, krasoduchy, krasořečníky, kteří umí plynule a dlouze hovořit o ničem, my chceme vychovat žáky, kteří ten znalostní background mají. Ale velkým úkolem všech učitelů bylo, aby se zamysleli nad tím, co z jejich oboru do něho patří. Protože opravdu těch poznatků je tak strašně mnoho, že není možné, aby je žáci vstřebali. A ono nejde o to, odpřednášet látku. Ono jde o to, aby ty důležité poznatky si všichni žáci osvojili. A co si budem povídat, i v minulých dobách byly pasáže učiva, které proletěly hlavou žáka, zůstaly tam možná na nejbližší zkoušení a pak se vypařily. My bychom chtěli, aby takovýchto informací bylo minimum, aby dostávali ty důležité, ale ty aby se staly jejich trvalou součástí.

 

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvedl ředitel brněnského gymnázia Jiří Herman.

Čas určený dnešní Inventuře Studia STOP pomalu vyprší, milí posluchači. Nezbývá než se rozloučit. Já samozřejmě děkuji za technické odbavení tohoto pořadu svým kolegyním v režii, konkrétně Valérii Radsmanové a Ireně Hýskové. A vám za to, že jste byli s Českým rozhlasem 6. Za všechny se loučí, hezký zbytek večera a také krásný víkend přeje Jarmila Balážová.