Praxe, na které se chtělo pracovat

Příklad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání; průřezové téma: Člověk a svět práce

Autor: Ing. Agáta Kočí

Škola: Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem SJZ, Rudolfovská 92, 370 01 České Budějovice

 

Aplikované průřezové téma:

Člověk a svět práce

 

Anotace

Při tvorbě ŠVP jsme narazili na požadavek ze strany sociálních partnerů – zaměstnavatelů, aby absolventi byli schopni v  nepřítomnosti vedoucího vyhodnotit situaci v podniku a najít si práci, která je v dané chvíli nejpotřebnější a samostatně začít pracovat. Příspěvek se věnuje tomu, jak nacvičit tuto kompetenci v rámci blokové praxe, kdy je k dispozici 5-6 vyučovacích hodin.

 

Cíle:

Hlavním cílem práce bylo přiblížit žáky reálnému životu, rozvíjet kompetence k pracovnímu uplatnění a tak zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu práce po skončení školy.

 

Vyučovací předmět: sadovnictví, učební nebo odborná praxe

 

Obor vzdělání a ročník: zahradnictví, druhý, třetí nebo čtvrtý ročník

 

Rozvíjené klíčové kompetence

-          kompetence k řešení problémů

-          kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

-          personální a sociální kompetence

 

Realizace:

Většina učitelů vyučujících praxe zná hru, kterou s nimi hrají jejich žáci. Je to hra „na schovávanou“, kdy výsledkem jsou minimálně uběhané nohy učitele. Způsob, jak tomu předejít, je motivace žáka. Jenže jak motivovat žáka, aby nepracoval pro známky, ale dobrovolně?  Někdy se to podaří …

Běžně probíhá pracovní den blokové praxe tím, že vyučující podá potřebné informace k průběhu činností, zadá úkoly, v průběhu dne sleduje práci skupin, vysvětluje a nakonec hodnotí výsledky jednotlivých dvojic nebo skupin.

Já jsem se rozhodla první vyučovací hodinu blokové praxe věnovat společnému rozboru práce v modelovém podniku, konkrétně v zahradnickém centru. Žáci měli nejprve jednotlivě odpovědět na několik otázek typu:

  1. jak vypadá běžná činnost v zahradnickém centru v průběhu pracovního dne
  2. co se děje v centru, když vedoucí odejde např. realizovat výsadbu na soukromé zahradě u zákazníka
  3. co se vám nelíbí z uvedených záležitostí

Na tyto otázky žáci odpovídali na základě vlastních zkušeností získaných při odborných individuálních praxích v zahradnických podnicích. Jejích odpovědi na otázku „co se děje v podniku“ byly mnohdy velmi kritické a nelichotivé. Tím, že žáci uvedli problémy, které se vyskytují v nepřítomnosti vedoucího v podniku, např. nezájem o zákazníka, nevstřícné chování, lenost, krádeže apod., problémy pojmenovali, více si je uvědomili a mohli k nim zaujmout stanovisko.

Dalším úkolem žáků bylo vytvořit skupinu o 3 členech. Každá skupina si měla představit, že jsou spoluvlastníci zahradnického centra. Ze sepsaných negativ měli vytvořit „seznam problémů“ a měli navrhnout profil zaměstnance, kterého by nechtěli zaměstnat a platit a naopak - vytvořit profil absolventa, kterého by zaměstnali. Následně vše prezentovali. Vytvořily se tak dva seznamy – co by se mělo a co by se nemělo dít ve správném podniku. Skoro každá skupina uvedla, že by zaměstnanec měl být schopen se v nepřítomnosti vedoucího ujmout potřebné práce a pracovat. Na toto se zaměřila další činnost praxe.

Žáci měli ve vytvořených skupinách obejít areál školy a vyhledat, jakou práci je potřeba udělat, vytvořit seznam činností dle aktuálnosti a nahlásit je učiteli. Vytvořené seznamy prací si žáci navzájem zhodnotili. V jednotlivých skupinách se potom žáci rozdělili a začali pracovat na nejnutnějších činnostech. Na závěr praxe proběhlo zhodnocení - nejprve žáci sami zhodnotili svou činnost v průběhu dne a potom vše zhodnotil učitel.

 

Použité metody: skupinová práce, problémová výuka

 

Nutné pomůcky a prostředky: papír A4, nůžky, případně fixy.

 

Reflexe PDP:

Na této praxi jsem neměla problémy s chronickými „lenochy“. Někteří žáci sice pracovali bez nadšení, ale bez zbytečného nahánění a také výsledná práce byla mnohem pečlivěji provedena. I upozornění, že to nebo ono dělají špatně, bylo zbytečné, žáci si dávali záležet na výsledku.

Při vyhledávání potřebných činnosti někteří žáci nejprve uváděli obecné práce – je potřeba hrabat, vyplet, zalít atd. Pečlivější skupiny ale vyhledaly konkrétnější problémy a také navrhovaly řešení. Např. Chryzantémy ve skleníku jsou napadené škůdci, je to XY škůdce a bylo by potřeba provést postřik přípravkem XY, rajčata potřebují zaštipovat, navrhujeme přesadit některé vzrostlé rostliny, je potřeba opravit kapkovou závlahu apod. Ostatní skupiny nechtěly v odbornosti zůstat pozadu a tak hledaly další nedostatky a navrhovaly řešení. Zdálo se, že se opravdu vcítili do role majitelů zahradnického centra.

 

Hodnocení

Důraz je kladen na sebehodnocení. Hodnotí se po skupinách výběr potřebných činností i kvalita výsledné práce. Hodnotí celá třída a následně ústně vyučující.