Osobní portfolio žáka

Příklad dobré praxe; téma: Vyučovací metody; průřezové téma: Člověk a svět práce

Autor: Pavla Matějková

Škola: Střední pedagogická škola J. H. Pestalozziho Litoměřice, Komenského 3

 

Aplikované průřezové téma: Člověk a svět práce

 

Anotace:

Příspěvek seznamuje s tvorbou osobního portfolia, kterým se mohou prezentovat žáci v rámci přijímacího řízení na vyšší nebo vysoké školy či v případě výběrového řízení na obsazení určité pracovní pozice.

Obecným cílem je naučit žáky prezentovat výsledky své práce, prosadit se na trhu práce a naučit je vytvářet si systém ve svých osobních i pracovních materiálech.

 

Cíle (výsledky vzdělávání): naučit žáky tvořit osobní portfolio, kterým se mohou prezentovat.

 

Vyučovací předmět: vazba na předměty pedagogika a psychologie, úvod do světa práce, při tvorbě osobního portfolia žák využívá poznatků z psychologie, pedagogiky, českého jazyka, úvodu do světa práce, odborné praxe a informačních a komunikačních technologií.

 

Obor vzdělání a ročník:

75-31-M/005 Předškolní a mimoškolní pedagogika

75-41-M/012 Výchovná a humanitární činnost – sociálně výchovná činnost

78-42-M/003 Pedagogické lyceum

Doporučuji začít s tvorbou portfolia ve třetím ročníku a dokončit jej ve čtvrtém ročníku

tak, aby bylo k dispozici v rámci maturitních zkoušek.

 

Rozvíjené klíčové kompetence:

Osobní portfolio rozvíjí kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám (žák prezentuje své výsledky a úspěchy) a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií.

 

Realizace:

S osobním portfoliem žáků mám již osmiletou zkušenost.

Žáci si zakládají osobní portfolio ve třetím ročníku. Jde o užší plastový šanon, do kterého je možné zakládat eurodesky a barevným papírem oddělit jednotlivé oblasti.

Základní oblasti pro tvorbu portfolia na střední škole:

1. Životopis: obsahuje strukturovaný životopis vypracovaný na počítači (včetně referencí a vlastnoručního podpisu žáka), strukturovaný životopis v cizím jazyce, kterým žák hovoří

(v případě pedagogického lycea ve dvou cizích jazycích). Oba životopisy má žák připraveny v několika výtiscích, tak aby je mohl nabídnout případnému zaměstnavateli. Do této oblasti lze doplnit i formu klasického životopisu psaného vlastní rukou, neboť někteří zaměstnavatelé ještě i v dnes tuto formu vyžadují.

2. Vysvědčení: sem žáci zakládají všechna výstupní vysvědčení jak ze základní, tak střední školy. Po vykonání maturitní zkoušky zakládají i maturitní vysvědčení, kde se doporučuje založit i několik ověřených kopií tak, aby je žák měl k dispozici při přijímacím řízení či při uzavírání pracovní smlouvy. Důraz se klade na to, aby originál maturitního vysvědčení měl žák stále u sebe a nedával jej k dispozici druhé osobě.

3. Osvědčení, čestná uznání a diplomy: do této oblasti žáci zakládají osvědčení o absolvování kurzů, seminářů (žáci naší školy mohou v rámci přípravy absolvovat např. kurz znakové řeči, kurz zdravotníka dětských ozdravných pobytů, seminář z psychologie, seminář z logopedie apod.), čestná uznání či diplomy ze soutěží, přehlídek.

4. Odborná praxe: do této složky je zařazen přehled vykonané praxe v rámci školy, a to jak průběžné, tak souvislé praxe (přesně je uváděn datum od kdy do kdy praxe probíhala, přesný název a adresa zařízení, pracovní pozice, kterou žák v rámci praxe vykonával). Tento přehled je vypracován na počítači a je potvrzen vedením školy tak, aby mohl žákovi sloužit k doložení praxe. Žákům doporučujeme mít přehled v několika výtiscích. Součástí této složky je i hodnocení souvislé praxe žáků, které vydává zařízení, na kterém žáci praktikovali.

5. Jiné: do této složky mohou žáci dle vlastního uvážení zakládat další materiály, které ve vztahu k vlastní osobě považují za důležité: např.: potvrzení o zdravotní způsobilosti, seznam odborné literatury, přehled četby z českého popř. cizího jazyka, kopii řidičského průkazu, přehled závěrečných a seminárních prací, které žák zpracoval v rámci vzdělávání apod.

6. Pracovní smlouvy, dohody, platový výměr: tato oblast není pro žáky povinná, ale má pro ně význam zejména v budoucnu, někteří žáci si ji zakládají a založí si sem např. dohodu o provedení práce z brigádnické činnosti, dohodu o dobrovolnické práci apod.

 

V rámci předmětů pedagogika a psychologie věnuji čas i vlastní prezentaci portfolia  - žáci se učí, jak a kdy portfolio představit, je jim vysvětlen psychologický význam osobního portfolia, učí se využívat jej v rámci přijímacího pohovoru.

 

Použité metody: samostatná práce žáků

 

Nutné pomůcky a prostředky: plastový šanon, eurodesky, barevný papír, počítač, tiskárna.

 

Reflexe PDP:

Žáci se přesvědčí o tom, že osobní portfolio může být tím rozhodujícím bodem přijímacího řízení, pohovoru, který rozhodne právě v jejich prospěch, o čemž svědčí zkušenosti bývalých žáků.

 

Hodnocení

Vyučující průběžně hodnotí tvorbu osobního portfolia žáků a přihlédne k ní při hodnocení v závěru čtvrtého ročníku.

Kritéria hodnocení: dodržení časových termínů pro konzultace a odevzdání, obsahová a estetická úroveň zpracování.