Nemysli jen na sebe

Příklad dobré praxe; téma: Řízení školy, tvorba ŠVP

Škola: Střední průmyslová škola chemická, Brno, Vranovská 65

 

 

chemicka.jpg

Nemysli jen na sebe

... aneb tvorba ŠVP v týmu

Jako koordinátorka pro tvorbu ŠVP pro obor Aplikovaná chemie jsem stála před úkolem sestavit školní tým. Až na jednu výjimku, kdy člena týmu určil ředitel školy, jsem měla volnost ve výběru svých spolupracovníků – členů týmu. Tým si prošel bez větších problémů fázemi vývoje skupiny (storming, norming). Ve fázi vlastní činnosti (performing) se jako klíčový problém jevilo sestavení učebního plánu.

 

Přitom je velmi důležité optimálně sladit celou řadu kritérií:

· Dodržet minimální počty hodin podle RVP

· Respektovat mezipředmětové vztahy

· Zohlednit současné trendy ve vzdělávání (např. posílit všeobecně vzdělávací předměty, zároveň však zachovat určitou odbornost oboru)

· Zapracovat požadavky sociálních partnerů (zde jednoznačně zazněl např. požadavek na znalost anglického jazyka a dovednosti v oblasti IKT)

 

Je samozřejmé, že každý člen týmu prosazuje své předměty a „bojuje“ o co nejvyšší hodinovou dotaci. Zde je pak třeba nejvíce zdůraznit pravidlo obsažené v názvu příspěvku: „Nemysli jen na sebe.“ Mým cílem při vedení týmu bylo sestavit vyvážený učební plán, který by vyhovoval uvedeným kritériím a byl zároveň dostatečně atraktivní pro zájemce o studium na naší škole. Tento nelehký úkol jsem ale samozřejmě nechtěla řešit konflikty, které by oslabily tým.

 

Učební plán musí být kompromisem

První pracovní schůzka týmu věnovaná sestavení učebního plánu skončila po několika hodinách dohadování patem. Většina členů týmu neměla připravený celý učební plán, ale pouze návrhy na hodinové dotace „svého“ předmětu. Podařilo se mi sice řídit diskusi, ale často docházelo k bouřlivé výměně názorů. Téměř nikdo nechtěl ustoupit a opakovaně jsme si vyslechli, jak důležitý je ten či onen předmět. Argumenty typu „když tobě hodiny přidáme, jinde je musíme ubrat, tak řekni komu“ sice vyvolávaly zamyšlení, ale nevedly k řešení. Proto jsem se rozhodla schůzku ukončit s tímto zadáním: Na příští jednání každý člen týmu připraví kompletní učební plán, v němž bude samozřejmě respektovat RVP.

 

Hned při dalším setkání se potvrdilo, že tento úkol znamenal pro práci týmu vyřešení situace. Každému totiž až při sestavování celého dokumentu došlo, že výsledek je určitým kompromisem, který zohledňuje více kritérií. Další jednání týmu měla již výhradně pracovní atmosféru. Podařilo se dohodnout poměrně vysokou hodinovou dotaci anglického jazyka, což zcela odpovídá současným požadavkům praxe. Silně zde zapůsobil i hlas našich absolventů, kteří dostatečnou znalost angličtiny postrádali jak při studiu na vysoké škole, tak v zaměstnání.

 

Skutečnost, že naprostá většina vysokých škol zavádí již v prvním ročníku studia vybrané přednášky odborných předmětů v angličtině, nás inspirovala k zavedení nového předmětu science ve 3. a 4. ročníku studia. V rámci tohoto předmětu se žáci seznámí s odbornou terminologií v angličtině, a to v oblasti chemie a dalších přírodních věd. S ohledem na region a požadavek některých firem byla zachována přiměřená dotace německého jazyka.

 

Za velký úspěch považuji zvýšení dotace pro český jazyk a literaturu. Autorka osnov přislíbila, že důraz bude kladen na jazykovou část. Argument „pokud bude žák umět dobře jazyk, pochopí text a dokáže komunikovat, budou se mu lépe učit všechny ostatní předměty“ přijal postupně i přes původní výhrady každý člen týmu.

 

To, že mezipředmětové vztahy nejsou jen prázdným pojmem, se při sestavování učebního plánu potvrdilo několikrát. Uvádím konkrétní příklady:

· S nižší dotací pro fyziku se učitel smířil s těmito podmínkami: elektrotechnika a elektronika budou probrány v rámci předmětu technická příprava, vybrané kapitoly o pevných látkách, kapalinách a plynech budou probrány v rámci fyzikální chemie, žáci budou mít od třetího ročníku možnost zapsat si volitelný předmět seminář z fyziky.

· Předmětu IKT bude stačit dotace 5 hodin za studium, neboť prakticky každý vyučující se zavazuje, že prvky IKT zařadí do svých předmětů v rámci průřezového tématu (vyhledávání informací, tvorby prezentací, zpracování projektů a seminárních prací).

· Vyučující biologie přistoupil na nižší hodinovou dotaci s tím, že od třetího ročníku bude nabízen volitelný předmět seminář z biologie a dále s tím, že část obsahové složky vzdělávání pro zdraví se bude realizovat v předmětech tělesná výchova (ideál tělesné krásy), ochrana životního prostředí (zdravý životní styl) a občanský základ (výchova proti závislostem).

· Vyučující biochemie respektoval snížení dotace s podmínkou, že vybrané kapitoly budou probrány v rámci organické chemie, biologie a toxikologie.

· Vyučující dějepisu se smířil s nižší dotací pouze s podmínkou, že do volitelného předmětu seminář z občanského základu budou zařazeny vybrané kapitoly z historie.

· Vyučující odborných chemických disciplin, matematiky, fyziky a IKT se shodli na zavedení volitelného předmětu technické výpočty ve třetím a čtvrtém ročníku s tím, že osnovy vytvoří společně tak, aby byly provázány všechny uvedené předměty.

· Předmět science bude vyučovat odborník s výbornou znalostí angličtiny (tedy ne jazykář bez znalosti přírodovědných disciplin).

 

Překonání počátečních problémů a vytvoření učebního plánu znamenalo obrovský zlom a uspokojení, které se pak dostavilo, velmi příznivě ovlivnilo další práci na ŠVP.

 

Naše zkušenost: mezipředmětové vztahy jsou nutností

 

Pro školní týmy, které stojí před úkolem vytvořit ŠVP, mám následující doporučení:

· Koordinátor musí mít od ředitele školy podporu, a to i v tom, že si vybere sám členy týmu, neboť tak má větší šanci, že s ním tito lidé budou ochotně a zodpovědně spolupracovat.

· Před sestavením učebního plánu je nutné naslouchat argumentům sociálních partnerů, zástupců z vysokých škol a v neposlední řadě absolventů školy.

· Při samotném sestavování učebního plánu je vhodné, aby každý člen týmu připravil svou vlastní verzi kompletního plánu, a to s respektováním RVP.

· Sestavení dobrého učebního plánu je možné jen cestou kompromisů, kdy členové týmu nemyslí jen na sebe.

· Naprosto nezbytné je respektovat, ba dokonce vyhledávat mezipředmětové vztahy a sledovat provázanost všech složek vzdělávání.

· Počáteční problémy týmu je třeba překonávat argumenty, diskusí a nenechat je přerůst do konfliktů, které by poznamenaly další práci.

 

Ing. Irena Pavlíčková
pavlickova@spschbr_cz