Mezinárodní rok biodiverzity 2010

Příklad dobré praxe; témata: Odborné vzdělávání, přírodovědné vzdělávání; žákovský projekt: Odborný; průřezové téma: Člověk a životní prostředí

Autor: Ing. Milena Hlásková

Škola: Střední odborná škola pro ochranu a tvorbu životního prostředí Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 600

 

Aplikovaná průřezová témata:

Hlavní: Člověk a životní prostředí

Vedlejší: Informační a komunikační technologie

 

Anotace

Příspěvek popisuje skupinovou práci maximálně čtyřčlenných týmů v oboru vzdělání přírodovědné lyceum. Žáci porovnávají vliv životního prostředí, konkrétně vody a ovzduší, na výskyt rostlinných a živočišných druhů dané lokality. Důraz je kladen na mezipředmětové vztahy a využití znalostí a dovedností ze čtyř hlavních vyučovacích předmětů: zoologie, botaniky, ekologie a chemie. K vytvoření závěrečných prezentací s fotoalbem na CD, k výrobě posteru a závěrečné zprávy je zapotřebí výpočetní technika. Současně musí žáci zapojit své estetické cítění a využít znalosti z českého jazyka.

 

Cíle:

Cílem je připravit žáky na budoucí povolání biologa, ekologa, naučit je převádět získané teoretické poznatky do praxe a propojovat znalosti a laboratorní dovednosti z více předmětů. Na základě výsledků monitorování by měli umět posoudit dílčím způsobem stav životního prostředí a seznámit se s některými bioindikátory.

 

Vyučovací předmět: seminář z biologie, mezipředmětové vztahy: terénní cvičení z biologie navazuje na botaniku, zoologii, monitoring životního prostředí, chemii a ekologii, ICT, český jazyk, případně výtvarná výchova

 

Obor vzdělání a ročník: přírodovědné lyceum, třetí ročník, lze realizovat i v jiných oborech vzdělání

 

Rozvíjené klíčové kompetence

  • kompetence k učení: získávání a využívání informací z různých VP a jejich rozvíjení
  • kompetence k řešení problémů: zpracovaní nalezených údajů a vyhodnocení vlastních hodnot a získání a vyvození výsledků, řešení konfliktů při práci ve skupině, hledání konsenzu
  • komunikativní kompetence: diskuse o řazení poznatků, komunikování ve větší skupině, prosazení vlastního názoru
  • personální a sociální kompetence: uplatnění se v pracovním týmu
  • kompetence využívat prostředky ICT: získávání informací z otevřených zdrojů, práce s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií (scanner, fotoaparát), vyhodnocování výsledků a zpracovávání závěrečné projektové dokumentace s pomocí osobního počítače

 

Realizace

Před vlastním monitoringem si žáci musí zjistit základní informace o daném území, o  laboratorní technice, kterou budou mít k dispozici a jaké parametry budou měřit. Musí si zajistit příslušné pomůcky pro determinaci druhů organismů, které se mohou na daném území vyskytovat. Pro získání předběžných nutných informací stačí dvě vyučovací hodiny ve škole, v laboratoři a počítačové učebně. Samotné praktické cvičení probíhá v terénu, v našem konkrétním případě v CHKO Třeboňsko, v oblasti, která byla dříve vojenským prostorem a je tedy minimálně ovlivněna průmyslem a zemědělstvím. Podle rozsahu monitorované oblasti volíme počet vyučovacích hodin. (Osvědčilo se min. 6 vyučovacích hodin a autobus k přesunu na lokalitu). Všechny skupiny (žáci si je sestavují sami) pracují na stejném úkolu, práce uvnitř skupiny je možno rozdělit, ale to záleží na vnitřní organizaci ve skupině. Žáci na místě monitorování plní dílčí úkoly, postupují dle pracovních listů, kde mají předepsaný postup práce a doplňují tabulky. Pro srovnání výsledků odeberou vzorky a změří hodnotu pH a množství kyslíku ve vodě nejen v monitorované oblasti, ale také v rybníce  zabydlené oblasti s obdělávanou půdou.

Ve vybraných lokalitách necháme pracovat skupiny s tím, že si mohou i pomáhat. Ke své práci mají k dispozici určovací klíče a pracovní listy, které ulehčí některá určování a pomohou snadněji určit např. stáří stromů. Zvláště upozorníme na výskyt bioindikátorů, především týkajících se čistoty vody a ovzduší.

Po návratu do školy, v průběhu dvou vyučovacích hodin, žáci zpracovávají výsledky v laboratořích (rozbor odebraných vzorků) a učebně ICT, skupiny se mohou rozdělit. Zbylou práci dokončí doma samostatně. Na vyhotovení konečné dokumentace projektu, tj. sepsání závěrečné zprávy, přípravu prezentace s CD fotoalbem a vytvoření posteru, mají celkem měsíc.

 

Metody a formy práce: projektová výuka, problémová výuka, skupinová práce

 

Nutné pomůcky a prostředky:

  • klíče k určování rostlin a živočichů, pracovní listy
  • lupa, pH metr, kyslíková sonda, laboratorní sklo, teploměr, sítka na prosívání zeminy, pásmo,
  • fotoaparát,
  • mikroskop, potřeby na mikroskopování,
  • počítač, internet.

 

 

Reflexe PDP:

Tento poměrně náročný projekt zadávám žákům v červnu, kdy je už stálejší počasí a hlavně více druhů rostlin i živočichů. Je nutná spolupráce s chemikem pro rozvíjení mezipředmětových vazeb v odborných předmětech. Pro mnohé žáky je to také možnost vybrat si téma závěrečné odborné maturitní práce. Některé žáky zaujme tento námět natolik, že se stane základem diplomové práce. Jednotlivé skupiny získané výsledky porovnávají. Srovnávají nejen odbornou, ale také grafickou úroveň práce. Protože na naší škole není zařazen vyučovací předmět výtvarná výchova, mohou se výtvarně nadaní žáci realizovat právě tímto způsobem na výstupních plakátech, které mohou být využity pro výzdobu školy i pro její propagaci. Závěrečná známka získaná za tento projekt je podle názorů žáků náročnější než za zkoušení.

 

Hodnocení

Hodnocení probíhá formou prezentace, kdy celá skupina prezentuje výsledky své práce před zbytkem třídy. Žáci sami mají možnost do hodnocení zasáhnout, sdělují si navzájem klady a zápory svých projektů. Výsledné shrnutí provádí vyučující. Skupina je hodnocena stejnou známkou, která vyplyne z dílčích výsledků a z provedené prezentace.

 

Použitá literatura a zdroje:

  • reklamní materiály CHKO Třeboňsko
  • Baruš a kol.: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR: díl 2.: Kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, savci. 1. vydání. Praha: SZN, 1989. 136s.
  • Hejný S., Slavík B.: Květena České republiky 2. 1. vydání. Praha: Academia, 1990. 540s.
  • Hejný S., Slavík B.: Květena České republiky 3. 1. vydání. Praha: Academia, 1992. 542s.
  • Martinovský J., Pozděna M.: Klíč k určování stromů a keřů. Praha: SPN, 1987.
  • Kubát, K. a kol.: Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 928s. ISBN 80-200-0836-5
  • Schauer T., Caspari C.: Svět rostlin. 2. vydání. Rebo Production CZ, 2007. 494 s. ISBN: 978-80-255-0318-8
  • Miko, Štursa, Moucha a kol.: Národní parky a chráněné krajinné oblasti ČR. Praha: ASCO, 2003. 69 s.