Koncepce ŠVP


Učební a odborná praxe


otazka.jpg Jaký je rozdíl mezi učební a odbornou praxí?

 

Odpověď:

Učební a odborná praxe (na uměleckých školách a v konzervatořích umělecká praxe) jsou jednou z forem praktického vyučování. Jejich cílem je, aby žáci získali praktické dovednosti, naučili se používat teoretické vědomosti při řešení konkrétních odborných problémů a situací a zejména, aby poznali reálné pracovní prostředí a podmínky.

Školský zákon (ani příslušná vyhláška) nevymezuje rozdíl mezi učební a odbornou nebo uměleckou praxí. Předpokládá se, že jejich charakter vyplývá z označení. Jako učební se zpravidla označuje praxe, která je pravidelnou součástí vyučování a s hodinovou dotací vymezenou v učebním plánu (v některých RVP je nezbytný minimální rozsah učební praxe uveden v poznámkách k rámcovému rozvržení obsahu vzdělávání). Obsahově koresponduje s teoretickým vyučováním a žáci si osvojují odborné dovednosti postupně.

Nicméně je třeba upozornit, že v ŠVP nemusí být zařazen přímo vyučovací předmět zaměřený zcela na učební praxi (popř. i s názvem učební praxe), nýbrž učební praxe může být součástí jiného vyučovacího předmětu (nebo více předmětů), kde část výuky (určitý počet hodin) se realizuje formou učební praxe.

Odborná praxe není samostatným vyučovacím předmětem, do výuky se zařazuje koncentrovaně v rozsahu několika týdnů. Má komplexní charakter. Minimální povinný rozsah odborné praxe je stanoven RVP.

Pro učební i odbornou praxi připraví škola do ŠVP učební osnovu.

 

otazka.jpg Platí automaticky, že za odbornou praxi odpovídá učitel učební praxe?

 

Odpověď:

Rozhodnutí o tom, kdo bude řídit a odpovídat za odbornou praxi, je plně v kompetenci ředitele školy.

 

otazka.jpg V současné době tvoříme ŠVP a není nám jasné, zda žáci musí vedle praktického vyučování (které jsme si u nás na škole nazvali odborný výcvik) konat během celé doby vzdělávání ještě 4 týdny učební praxe (pozn. správně má být odborná praxe)? A musí být pro tuto praxi vytvořena učební osnova?

 

Formu a obsah praktického vyučování stanovuje škola v ŠVP, přičemž respektuje požadavky konkrétního RVP. Záleží na tom, o jaké kategorie oborů vzdělání se jedná. Odborný výcvik je zařazován u oborů vzdělání kategorie E, H a L (čtyřletých), které připravují pro dělnická povolání a poskytují vyučení, zatímco učební praxe bývá zařazována u oborů vzdělání SOŠ s označením M (s maturitní zkouškou). Odborná praxe se zařazuje do všech oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou (kategorie M i L), a to z toho důvodu, aby se žáci seznámili i s chodem konkrétního reálného pracoviště. Rozsah všech těchto forem praktického vyučování je vymezen v RVP.

Odborná praxe se zařazuje do ŠVP minimálně v rozsahu, v jakém je uvedena ve schváleném RVP. Uskutečňování odborné praxe se řídí vyhláškou č. 374/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích.

Pro odbornou praxi se vytváří učební osnova, protože je třeba konkretizovat cíle a obsah odborné praxe.

 

Vazba na stávající obory


 otazka.jpg Na naší škole vyučujeme dva obory - kuchař a číšník. Tyto obory se nám osvědčily a je o ně mezi žáky a jejich rodiči zájem. Proto bychom chtěli oba obory zachovat, ale RVP byl vydán pouze pro obor 65-51-H/01 Kuchař – číšník. Můžeme i nadále učit oba obory samostatně? Jak máme vypracovat ŠVP? Jak bude zaměřen odborný výcvik?

 

Dosud vyučujeme obor 33-42-M/003 Nábytkářská a dřevařská výroba. Naše zaměření je nábytkářství a také tak chceme směrovat i ŠVP. Výsledky vzdělávání jsou v RVP pojaty zcela široce bez ohledu na zaměření studia. Jak máme postupovat?

 

Odpověď:

Nové RVP a obory vzdělání jsou koncipovány šířeji, mnohé poskytují odborné vzdělání pro celou skupinu příbuzných povolání, a proto nahrazují několik stávajících oborů vzdělání. RVP jsou zpracovány tak, aby bylo možné vytvořit ŠVP i pro samostatné kvalifikace (např. jeden ŠVP pro vzdělávání kuchařů, jeden pro vzdělávání číšníků a servírek; podobně ŠVP zaměřený buď na nábytkářskou výrobu, nebo na dřevařskou výrobu, truhlářské konstrukce apod.), nebo jako větvený s volitelnými odbornými zaměřeními, ze kterých si žák volí v průběhu studia. K tomu využijeme např. profilující obsahové okruhy nebo učivo a výsledky vzdělávání, které některé RVP přímo stanoví. Ve ŠVP potom rozpracujeme z RVP společný základ a příslušný profilující obsahový okruh/výsledky a učivo (např. pouze pro kuchaře, nebo pouze pro nábytkářskou výrobu). V případě tvorby vyváženého ŠVP do několika profesí (např. kuchař i číšník - podobně jako byl koncipován původní obor vzdělání Kuchař – číšník pro pohostinství) nebo oblastí výroby se samozřejmě zařadí vedle společného základu všechny příslušné profilující okruhy.

Z uvedeného vyplývá, že není nutné měnit stávající vzdělávací nabídku. V praxi to bude znamenat, že např. pro obor 65-51-H/01 Kuchař-číšník může škola vytvořit dva samostatné ŠVP: jeden pro kuchaře, jeden pro číšníka-servírku. Žáci se přihlásí např. na obor 65-51-H/01 Kuchař-číšník a do ŠVP s označením Číšník – servírka nebo Kuchař (popř.s jiným označením, které odpovídá obsahu). U větveného ŠVP se žáci hlásí pouze na obor a následně volí odborné zaměření.

Podobně je možné postupovat v oboru nábytkářská a dřevařská výroba.


Další informace:

Metodika tvorby  školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. NÚOV. Praha 2007(2008), str.15

Kašparová J.: Tvorba vzdělávacích programů ve středním odborném školství. In. Vedení školy v praxi, 23/2008