Je odborná praxe na střední škole smysluplná?

Příklad dobré praxe; téma: Řízení školy, tvorba školního vzdělávacího programu

Autor: Bc. Radka Sirotková

Škola: Střední odborná škola, p.o.; Stará 100, 400 11 Ústí nad Labem

 

Klíčová slova

Odborná praxe, střední odborná škola, sociální činnost, veřejnosprávní činnost

 

Stručná anotace

Příspěvek předkládá zamyšlení nad důležitostí odborné praxe pro žáky středních odborných škol. Zabývá se způsobem realizace praxí na SOŠ Ústí nad Labem a předkládá výsledky výzkumu provedeného mezi žáky oborů veřejnosprávní činnost a sociální péče, který byl zaměřen především na přínos praxe a propojení teoretického vyučování s praktickými dovednostmi. Výzkum je zpracován i formou grafů. Závěr příspěvku je věnován vyhodnocení výsledků výzkumu a doporučení opatření pro zlepšení přínosu praxe pro jednotlivé obory.

 

Kontext

Odborná praxe je organizační forma středoškolské výuky, která probíhá mimo střední školu a zpravidla bez přímé účasti (přítomnosti) středoškolského učitele. V průběhu praxe se žák začlení do běžných pracovních úkolů v podmínkách a prostředí své budoucí profese, konfrontuje teoretickou připravenost s praktickou realitou profese, ověřuje své předpoklady pro výkon profese, získává vztah k profesi a odhaluje její úskalí. Praxe jsou organizovány jako časově dlouhodobější studijní aktivity. Obvykle završují vzdělávací program, nebo jsou zařazovány už v průběhu studia. V naší škole probíhají praxe ve dvou čtyřtýdenních blocích, vždy na konci 3. ročníku a na začátku 4. ročníku.

 

Cíle

Zjistit smysluplnost a přínos odborných praxí pro žáky.

Zjistit míru propojení teoretického vyučování s praxí.

Zjistit, zda má praxe přínos pro teoretické studium.

Na základě výsledků výzkumu navrhnout opatření.

 

 

Realizace


Výzkumný problém

Výzkum byl zaměřen na zjištění účelnosti praxe a její význam pro případnou možnost dalšího uplatnění, dále se zabývá propojením teoretického vyučování a praxí. Dotazník zjišťuje názory žáků oboru sociální péče a pro porovnání zveřejňuje i výsledky výzkumu v oboru veřejnosprávní činnost na stejné škole. Zajímá se o to, jak byli žáci pro výkon praxe teoreticky připraveni, a jak naopak poznatky z praxe mohou obohatit jejich teoretické studium. Vyhodnocuje názory žáků na způsob hodnocení odborné praxe.

 

Použité výzkumné metody

Na základě stanovení výzkumného problému byly zformulovány předpoklady a z nich pak sestaveny otázky do dotazníku.

 

Jak byste zhodnotil přínos praxe pro další možnost uplatnění v zaměstnání?

  • Minimální, nedala mi nic nového
  • Průměrný, očekával/-a jsem více
  • Značný, byl splněn účel, propojila se teorie s praxí

Jak podle vás souvisela náplň praxe s vaším oborem studia?

  • Minimálně, ve škole se učíme něco jiného
  • Průměrně, uplatnil/-a jsem některé poznatky z teoretického vyučování
  • Značně, vyzkoušel/-a  jsem si v praxi to, co se ve škole učíme

 

Pokud jste byl/-a alespoň částečně nespokojen/-a s náplní praxe, v čem vidíte chybu?

  • Nevhodný výběr místa praxe
  • Neschopnost nebo nezájem poskytovatele
  • Nedostatečná teoretická výbava ze školy

Uvažujete o možnosti nástupu do zaměstnání v místě praxe, nebo vevelmi blízkém oboru?

  • Ano
  • Ne
  • Nevím

 

Po absolvování praxe

  • budu schopen lépe porozumět učivu v souvisejících předmětech
  • nic se pro mě nezmění
  • navrhoval/-a bych změnu učiva v předmětu:

_________________________________

Souvislá praxe v současnosti není hodnocena jako zvláštní předmět, ale je součástí hodnocení profilového předmětu. Jak tuto skutečnost vnímáte:

  • Vyhovuje mi to
  • Raději bych, aby byla hodnocena samostatně
  • Je mi to jedno

 

 

V čem osobně spatřujete největší přínos souvislé praxe (možnost volby více možností)

  • Splnění požadavku školy
  • Nabytí zkušeností
  • Seznámení s prostředím
  • Získání nových dovedností
  • Navázání kontaktu pro další možnost mého uplatnění
  • Získání osobního portfolia pro svou další potřebu
  • Jiné____________________________

 

Místo pro případné připomínky


 

 

Dále byla použita metoda studia dokumentů a produktů lidské činnosti, konkrétně byla prostudována portfolia, která si žáci sestavují jako konkrétní výstup z odborné praxe. Jedná se o ucelený přehled dokumentů charakterizujících osobnostní a odborný růst (záznamy o průběhu praxe, sebereflexe, hodnocení od poskytovatele praxe). Předpokládá se, že toto portfolio by se mělo stát dokladem o absolvování praxe pro případného budoucího zaměstnavatele. Také byly vedeny osobní rozhovory s poskytovateli praxe.

 

Výběr respondentů

Ke spolupráci byli osloveni žáci 4. ročníků střední odborné školy, kteří v daném školním roce absolvovali souvislou praxi v rozsahu 120 hodin (čtyři týdny). Z důvodu velkého počtu dojíždějících žáků si praxi mohou žáci i zajišťovat sami v místě bydliště. Podmínkou výběru místa praxe je úzká souvislost se studovaným oborem. Žáci 4. A se zaměřením na veřejnou správu si tak vybírají převážně městské a obecní úřady, úřady práce, soudní instituce a další správní organizace. Žáci 4. C se zaměřením na sociální činnost si musí vybrat takovou instituci, ve které budou moci být při výkonu praxe v kontaktu s klienty sociálních služeb. Nejčastěji tedy volí domovy pro seniory, domovy pro zdravotně postižené, nízkoprahová centra a neziskové organizace zabývající se poskytováním sociálních služeb. Dotazníky vyplnilo a portfolio poskytlo dvacet osm žáků ze 4. A a dvanáct žáků ze 4. C, což je plný počet žáků těchto tříd. Z důvodu nepoměru v počtu žáků je v tabulkách a grafech uváděno percentuelní zastoupení odpovědí.

Výsledky

Nejen v současné době se značná část absolventů středních odborných škol potýká s problémy při shánění zaměstnání. Vysoká nezaměstnanost se dnes už ale netýká jen absolventů. Má-li si pak případný zaměstnavatel vybrat mezi absolventem nebo člověkem s praxí, ve většině případů sáhne po zkušeném adeptovi. A těch je nyní na trhu práce také přebytek. Situace se tak pro absolventy stává ještě problematičtější. Jak mohou sehnat práci bez předchozí praxe? A jak mají získat potřebnou praxi, když je nikdo nezaměstná?

Na významu tak nabývá realizování odborných praxí během studia na střední škole. Jaká by taková praxe měla být? Především smysluplná. Taková, která umožní žákům, aby získali zkušenosti při práci v reálném prostředí, aby aplikovali získané vědomosti a dovednosti v praxi. Taková, z níž si žáci odnesou nové zkušenosti, které jim pomohou lépe se orientovat v teoretických poznatcích, které získávají ve škole. Taková, která vybaví žáka dovednostmi a návyky, jejichž realizování mu usnadní hledání práce i uplatnění v ní.

 

Vlastní výzkumné řešení a jeho diskuze


Předpoklad č. 1:

Přínos praxe pro možné další uplatnění v zaměstnání si uvědomují spíše žáci, kteří jsou při praxi v přímém kontaktu s klientem sociální služby.

Žáci 4. C mají jako podmínku pro výběr místa, kde budou konat souvislou praxi, přímý kontakt s klienty sociálních služeb. Z odpovědí na otázku „Jak byste zhodnotil přínos praxe pro další možnost uplatnění v zaměstnání?“ vyplývá, že více si přínos pro budoucí zaměstnání uvědomují žáci 4. C, z nichž 92 % označilo odpověď „značný“. Naopak žáci 4. A, kteří vykonávají praxi v administrativě, volí spíše odpověď „průměrný“. Z grafu č. 1 lze vyčíst, že předpoklad se ověřil.


GRAF č. 1


Graf č. 1: Jak hodnotíte přínos praxe pro další uplatnění?


Předpoklad č. 2:

Žáci považují praxi za přínosnou pro budoucnost v těch případech, pokud uvažují o nástupu do zaměstnání v místě konání praxe, nebo v místě jemu podobném.

Vztah mezi pociťovaným přínosem praxe pro budoucí zaměstnání a připuštěním možnosti hledat uplatnění v místě praxe je znázorněna v tabulkách číslo 1 a 2 – pro potřeby korelace jsou zde uvedeny počty odpovědí, nikoli jejich percentuelní zastoupení. Korelační koeficient v obou případech udává těsnou závislost. Pro 4. A je korelační koeficient 0,987829, přičemž těsnost tu vyjadřuje vztah mezi průměrně pociťovaným přínosem praxe a váhavou odpovědí na otázku týkající se nástupu do zaměstnání v místě praxe. Pro 4. C vyjadřuje korelační koeficient 0,996616 těsnost vztahu mezi pocitem, že praxe má značný přínos, a skutečností, že všichni tito respondenti uvažují o nástupu do zaměstnání v místě praxe, nebo jiném velmi blízkém. Předpoklad se tedy korelací ověřil.


Tabulka č. 1: Jak hodnotíte přínos praxe pro další uplatnění?

4.A

4.C

značný

8

11

průměrný

13

1

minimální

7

0

 

 

Tabulka č. 2: Uvažujete o možnosti nástupu do zaměstnání v místě praxe nebo velmi blízkém oboru?

4. A

4. C

ano

9

12

nevím

10

0

ne

9

0







Předpoklad č 3:

Žáci, kteří mají při praxi přímý kontakt s klientem sociálních služeb, si více uvědomují propojenost praxe s teoretickými základy získanými ve škole.

Většina žáků ze 4. C (58%) uvedla, že náplň praxe souvisela s oborem studia značně, neboť si v praxi vyzkoušeli to, co se ve škole učí. Žáci 4. A (50 %) hodnotí propojenost teorie s praxí pouze v průměrné míře.  (Tabulka č. 3 a graf č. 2).

Tento názor se potvrdil i při studiu portfolií, kdy žáci 4. A v přehledu činností uvádějí spíše pomocné práce typu zakládání dokumentů, kopírování nebo archivace. Také ve svých sebereflexích často uvádějí, že nebyli spokojeni s pomocí, kterou jim měly nabízet osoby pověřené poskytovatelem praxe. Z rozhovorů s poskytovateli jsem se pak dozvěděla, že praxe studentů jsou pro ně spíše zatěžující a že nemají čas ani chuť věnovat se (bez nároku na odměnu) praktikantům, kteří se za dobu praxe odbornou činnost nestihnou naučit tak dobře, aby jim mohli být nápomocni.

Naopak u poskytovatelů praxe v oboru sociální činnost si žáci pochvalovali, že po prvním rozkoukání byli zapojeni do přímé činnosti s klientem a mohli si vyzkoušet například péči o imobilní klienty, aktivizační činnosti, komunikační dovednosti.  Také poskytovatelé se o možnosti nabízet praxi těmto žákům vyjadřují pochvalně a oceňují pomoc, kterou jim žáci po krátkém zapracování jsou schopni poskytnout. Předpoklad se ověřil.


Tabulka č. 3: Jaká je podle vás souvislost náplně praxe s vaším oborem studia?

4.A

4.C

minimální

38

0

průměrné

50

42

značné

12

58

GRAF č. 2

 

Graf č. 2: Jaká je podle vás souvislost náplně praxe s vaším oborem studia?



Předpoklad č. 4:

Praxe pomůže žákům oboru sociální činnost lépe porozumět látce probírané v teoretických předmětech.

Výzkum ukázal, že většina žáků ze 4. A (68 %) nepocítila po absolvování posun ve vnímání a porozumění teoretické látce. Oproti tomu žáci 4. C uvedli v 75 % případů, že po absolvování praxe lépe porozumí teorii. (Tabulka č. 4 a graf č. 3).

Předpoklad se tedy ověřil pro zkoumaný obor sociální činnost, naopak se opět objevil rozdíl mezi obory, protože studenti veřejné správy ve většině případů změny nepociťují. Zde se opět projevují skutečnosti diskutované v předpokladu č. 3.

 

Tabulka č. 4: Po absolvování praxe

4. A

4. C

lepší porozumění teorii

18

75

beze změny

68

16

navrhuji změnu v teorii

14

7


GRAF č. 3


Graf č. 3: Po absolvování praxe


Předpoklad č. 5:

Žáci obou oborů ocení možnost vypracovat si portfolio o absolvování praxe jako podklad prezentující jejich zkušenosti při ucházení se o zaměstnání.

S ohledem na vysokou nezaměstnanost absolventů středních škol, mají žáci možnost získat po praxi doklad o jejím absolvování. Vzhledem k tomu, že žáci po skončení praxe vypracovávají portfolio, ve kterém popisují průběh praxe a dokládají své vlastní hodnocení a hodnocení od poskytovatele, předpokládal tento výzkum, že žáci toto portfolio použijí jako doklad o získání praxe při vstupních pohovorech do zaměstnání.

Přitom pouhých 18 % žáků ze 4. A si tuto možnost uvědomuje. Ve 4. C možnost získat osobní portfolio ocenilo více než polovina žáků. Tento nepoměr mezi jednotlivými obory studia vysvětluje obsah a složení portfolií žáků jednotlivých tříd. Žáci 4. A odevzdali pouze formální portfolia, která byla tvořena maximálně třemi až pěti stránkami (průběh praxe, vlastní hodnocení a hodnocení poskytovatele). Že splnění praxe a odevzdání portfolia chápou, jako formální požadavek školy dokazuje i fakt, že ve 4. A si jako přínos praxe z osobního pohledu nejvíce žáků (32 %)  vybralo možnost „splnění požadavku školy“! (Tabulka č. 5).

Oproti tomu žáci ze 4. C, z nichž 58 % ocenilo jako přínosné získání osobního portfolia, odevzdávali mnohostránková portfolia s řadou příloh (individuální plány, režimy dne, doklady o účasti na řadě akcí mimo hlavní pracovní náplň) včetně fotografií. Tuto skutečnost dokazují také výše diskutované předpoklady o kvalitě a přínosu praxe vykonávané v zařízeních, ve kterých je žákům umožněn přímý kontakt s klienty, o přínosu praxe pro výběr dalšího zaměstnání a uplatnění v něm. Tento předpoklad se tedy neověřil.


Tabulka č. 5: V čem spatřujete osobně největší přínos souvislé praxe?

4. A

4. C

Splnění požadavku školy

32

7

Nabytí zkušeností

7

92

Seznámení s prostředím

3

92

Získání nových dovedností

12

83

Navázání kontaktu pro další možnost mého uplatnění

12

67

Získání osobního portfolia pro svou další potřebu

18

58


Závěr

Výzkum provedený v rámci této studie ukázal, že pro žáky oboru sociální péče je praxe přínosnou součástí středoškolského vzdělávání, která se pozitivně odráží na jejich kompetencích k výkonu budoucího povolání. Tento přínos pak vyniká především při porovnání výsledků s jiným oborem studia.

Kde se dají hledat příčiny tohoto úspěchu praktické složky vyučování? Především v žácích samotných – lze usuzovat, že obory, jejichž absolventi se budou věnovat činnosti v sociální oblasti, si vybírají ti, kteří o tuto činnost mají opravdový zájem. Ten je pak vede k pečlivému a zodpovědnému výběru místa absolvování praxe tak, aby pro ně byla co nejvíce užitečná. Kromě toho řada žáků tohoto oboru má se sociální činností již určité zkušenosti. Někteří prostřednictvím rodičů pracujících v daném oboru, jiní osobní zkušeností s péčí o blízkou osobu, další pak z práce formou dobrovolnictví. Práce je jim tedy blízká, projevují iniciativu a aktivní zájem naučit se novému.

Další příčinu lze nalézt u samotných poskytovatelů praxe – vzhledem k tomu, že o nepříliš dobře placenou, ale o to namáhavější práci v pomáhajících profesích není příliš velká poptávka, cení si pak každého, kdo o tuto práci projeví zájem. Takovému žákovi pak ochotně nabízejí pomoc, radu i oporu při získávání nových zkušeností, osvojování potřebných dovedností a návyků.

Zbývá tedy jen zamyslet se nad tím, jak co nejlépe pojmout praxi pro ostatní obory, aby byla stejně přínosnou a účelnou. Jak změnit podmínky a požadavky, aby se žáci těchto oborů vraceli z praxí do školy se stejnou spokojeností jako žáci oboru sociální péče.


Použitá literatura a zdroje

PELIKÁN, J.: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, Praha: Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-569-8