Čtenářská gramotnost žáků středních odborných škol

Žáci téměř vůbec nečtou a někteří mají dokonce i na střední škole problém číst nahlas. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které proběhlo na jaře 2010 na pilotních školách zapojených do projektu Kurikulum S - Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání. Dotázaní pedagogové se proto snaží ve výuce jak v maturitních oborech, tak v oborech s výučním listem vzbudit u žáků zájem o četbu a o získání nových informací a rozvíjet tak jejich čtenářskou gramotnost, komunikativnost i schopnost vyjadřovat se a prezentovat své názory.

ImagePro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků je velmi důležitý osobní příklad učitele a jeho doporučení žákům, co zajímavého četl. Žáci mají možnost využít služeb školní knihovny a půjčit si odborné časopisy a literaturu a v rámci výuky také navštěvují městské a jiné knihovny. Čtenářskou gramotnost i nadále velmi ovlivňuje internet, který se dá podle učitelů při promyšleném postupu využít i pro její rozvoj.

Jak přimět žáky číst

Metody jsou různé. V českém jazyce a literatuře dostávají žáci maturitních oborů často za úkol prostudovat různé texty z učebnic, knih, internetu a odborných časopisů. Vyučující nechávají žáky někdy i číst nahlas, což některým stále činí potíže, jindy si čtou text samostatně. Texty následně zpracovávají, někdy formou domácích úkolů, zapíší nejdůležitější myšlenky a hledají odpovědi na otázky. Na tomto základě pak píší slohové práce a diskutují o textu. Někdy si také vyberou nebo dostanou role postav z textu a musí jednat jako ony.

V rámci přípravy k maturitě učitelé zadávají žákům číst vybrané knihy beletrie, o kterých se pak diskutuje. Vhodné je podle učitelů zhlédnutí zfilmovaného díla nebo televizní adaptace a pak si přečíst knižní předlohu. Na některých školách si žáci vedou čtenářské deníky, některé zařadily v rámci předmětu funkční čtení. Školy se také zapojují do různých projektů, např. Studenti čtou a píši noviny, nebo zavedly do výuky propagační letáčky ke knihám.

Kritické myšlení a mediální výchova

Na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole v Šumperku využívají v literární výchově metodu Kritického myšlení, o.s., ve které učí žáky čtení s předvídáním, dále tvorbu zápisu četby a jeho následné prezentace. Zápis četby žáci provádějí podle schématu, který zohledňuje nejen formální analýzu uměleckého textu, ale i jeho porozumění. „Dále tuto gramotnost rozvíjíme účastí na besedách se spisovateli, aktivní účastí na regionální kulturní akci Město čte knihu nebo osobitým přednesem textu,“ uvedli zástupci školy.

V  občanské nauce je na maturitních oborech zařazena kapitola Mediální výchova, při které se žáci učí formou analýzy a interpretace orientovat v publicistickém textu, porozumět obsahu a odolávat působení médií. V cizích jazycích kladou učitelé důraz na čtení textů s porozuměním. Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali pochopit text i globálně a nezaměřovali se na jednotlivá slova, která neznají. V hodinách používají úryvky z knižních originálů, provádí se jejich společný rozbor, pracuje se s časopisy a s internetem.

Práce s odborným textem

Čtenářská gramotnost žáků odborné školy spočívá mimo jiné v práci s odborným textem a schopnosti porozumět mu. Získané poznatky se musí děti naučit využívat a ověřovat je v praxi. Rozvoj čtenářské gramotnosti v odborných předmětech má velký význam zejména proto, že se rozvíjí obvykle na základě primární motivace žáka. Ta je založená na tom, že se dotyčný potřebuje něco dozvědět. Žáci např. vyhledávají informace přímo v učebních textech, zákonech nebo na internetu, zpracovávají seminární práce a referáty na odborné téma, které pak přednášejí. Při práci s odborným tiskem je pedagogové vedou k porozumění textu a nalezení hlavní myšlenky tak, aby byli schopni vysvětlit podstatu článků a vyvodit závěr.

„V současnosti převládá nízká úroveň schopnosti čtení s porozuměním,“ uvedli zástupci Integrované střední školy Klatovy. Problém se pak podle nich promítá do všech předmětů a jeho řešením je opakovat příkaz „přečtěte si zadání pozorně a odpovězte“. Práci s odborným textem doporučují někteří učitelé provádět ve skupinách.

Schopnost vyjádřit své názory

Při výuce je třeba neustále klást důraz na to, aby žáci komentovali své postupy a aby dokázali vyjádřit své názory s nápady. Žáky je třeba vést k tomu, aby se uměli vyjadřovat i v jiných předmětech, např. aby v hodinách matematiky komentovali nahlas postup řešení a výpočtu při počítání před tabulí. Učitel by se měl zaměřit na to, aby v určitých situacích nejednal za žáky, dal jim prostor se projevit a diskutovat.

Pro vyjadřování žáků je podle pedagogu na škole potřeba vytvářet prostor, např. při problémovém vyučování, brainstormingu, obhajobě projektů, ročníkových a seminárních prací a diskuzích. Do výuky jednotlivých předmětů radí respondenti zařazovat nácvik komunikativních situací, např. s obchodními partnery, spolupracovníky, nadřízenými a zákazníky. Obchodní akademie Vlašim klade důraz na rozvoj tzv. kooperativního učení, při němž se studenti učí od sebe navzájem. „Žákům je třeba ukázat, že i když udělají chybu, není to nic hrozného, důležité je, aby se nebáli mluvit,“ myslí si zástupci školy.

Některé školy zařadily do učebních plánů předmět efektivní komunikace, např. Obchodní akademie Pelhřimov ho zařadila ve 3. ročníku v rámci předmětu český jazyk a literatura. Žáci se tu učí verbální i nonverbální komunikaci, základům řečnických dovedností nebo zvládnutí některých komunikačních situací. K tomu, aby se žáci nebáli mluvit, zbavili se ostychu, mohou přispět rovněž adaptační kurzy nebo dny otevřených dveří. Vhodné jsou i simulační metody, při nichž dochází k zadávání různých rolí, např. žáci jsou v rolích učitelů.

Gabriela Šumavská