Časté dotazy

Časté dotazy vycházejí z dotazů ředitelů škol, koordinátorů tvorby ŠVP a dalších učitelů, které dostáváme. Chceme tak pomoci odborným školám při zpracování školních vzdělávacích programů podle rámcových vzdělávacích programů.

 



ImageNevíte-li si při tvorbě ŠVP rady a máte dotaz, na který jste nenašli odpověď ani v RVP ani v metodice tvorby ŠVP, kontaktujte nás na e-mailové adrese kurikulum@nuov_cz a my se vám pokusíme pomoci. Můžete se obrátit i na regionální konzultační centra v krajích.




Jaké otázky škol řeší konzultační centra?

Poradna pro školy

ImageKde získáme metodiku tvorby ŠVP pro praktickou školu?

Od 1. září 2010 začalo dvouleté období tvorby ŠVP na praktických školách jednoletých a praktických školách dvouletých (PRŠ1, PRŠ2); příslušné vydané RVP najdete na www.vuppraha.cz .

V souladu s § 185 odst. 1 zákona č. 564/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů bude na všech praktických školách zahájena výuka podle zpracovaných ŠVP od 1. září 2012 počínaje prvním ročníkem.

Vzdělávací obsah RVP PRŠ 1 a PRŠ 2  navazuje na základní vzdělávání žáků v základní škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, především pro žáky s mentálním postižením. Vzhledem k celkovému menšímu počtu PRŠ  nebude vypracován manuál k tvorbě ŠVP.

Struktura ŠVP a postup zpracování je shodná se strukturou ŠVP na základních školách, s čímž má většina PRŠ již zkušenosti. Při tvorbě ŠVP se mohou pedagogové se svými dotazy obrátit na konzultační centrum VÚP nebo využít diskuzi na Metodickém portále rvp.cz.

Na Metodickém portále budou také zveřejňovány jednotlivé části ŠVP, které zpracovalo pod vedením VÚP 14 PRŠ (7 jednoletých a 7 dvouletých).

Image Musí být učební praxe hodnocena známkou na vysvědčení jako samostatný předmět? Pokud ano, musí být rozpracována v ŠVP do podrobné tabulky jako ostatní předměty?

Ano, tato praxe je hodnocena na vysvědčení. Ano, musí být zahrnuta do učebního plánu (pokud by byla v blocích, tak je třeba uvést tuto informaci v poznámkách) a samozřejmě udělat pro ni učební osnovu (jako pro každý jiný předmět).

Image Podle rámcového vzdělávacího programu by měli mít studenti v jednom z ročníků tzv. učební praxi v rozsahu 6 týdenních hodin (pokud tomu dobře rozumíme). Nemůže tuto učební praxi nahradit 14 dní souvislé praxe (třeba i v každém pololetí) tak, jako jsme to měli doposud?

RVP neříká, že praxe musí být 6 hodin v jednom ročníku – může, ale také ji lze rozdělit do dvou ročníků. RVP k tomuto oboru praví: Str. 58 …“7. Do ŠVP musí být zařazena odborná praxe v minimálním rozsahu 4 týdny za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se organizuje v souladu s platnými právními předpisy. Kromě toho zařadí škola učební praxi, a to v minimálním rozsahu 6 týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání.“

ImageJe možné vypracovat školní vzdělávací program společný pro několik oborů? Protože se snižuje počet žáků, kteří se hlásí ke studiu v jednotlivých oborech, musíme často ve výuce spojovat žáky z různých tříd. Chtěli bychom proto vypracovat společný ŠVP.

Tento postup možný není. Pro každý obor vzdělání musí být vypracován samostatný školní vzdělávací program (ŠVP). Vyplývá to ze školského zákona (§3 odst. 2 a §5 odst. 1), podle kterého se pro každý obor vzdělání vydává samostatný rámcový vzdělávací program. ŠVP musí být s příslušným RVP v souladu. Problém s malým počtem žáků v různých oborech vzdělání lze ve ŠVP řešit na úrovni učebních plánů. Učební plány zpracujeme tak, aby bylo možné organizovat společnou výuku některých vyučovacích předmětů, např. - nejčastěji všeobecně vzdělávacích předmětů, popřípadě i základních odborných teoretických předmětů nebo jejich částí u příbuzných oborů, např. učivo základů strojírenské výroby ve strojírenských oborech. Ovšem i v takové případě je třeba dbát na to, aby učební plány a zejména učební osnovy  „spojených“ vyučovacích předmětů byly v souladu s požadavky jednotlivých RVP.

Uvedené problémy lze řešit také pomocí vzdělávacích modulů, které využijeme buď pro konstrukci celého ŠVP, nebo pouze pro určitou část vzdělávacího obsahu, nejlépe pro odbornou výuku, neboť moduly umožňují vhodně propojovat teorii s nácvikem praktických dovedností a pružně organizovat vyučovací proces. Dobré zkušenosti s  využitím modulů pouze pro odborné vyučování mají v ISŠ automobilní v Brně. Informace o konstrukci modulových vzdělávacích programů najdete v Metodice tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU (NÚOV. Praha, 2007, 2008).