Příspěvky Český jazyk, komunikační a slohová výchova

Český jazyk, komunikační a slohová výchova
Domnívám se, že „drobničky“ jako vypuštění termínu interdialekt nebo přesouvání vidu či slovesného rodu do vyšších ročníků nic neřeší. Je třeba jít hlouběji, protože plánovaná revize OVU stále ulpívá u tradičního přístupu „od jazykového systému ke komunikátu“, resp. od formy k významu, a ten opačný (tj. od komunikátu k systému, resp. od významu k formě) opomíjí, ačkoli se zaštiťuje preferováním komunikačního principu ve výuce jazykové i slohově-komunikační a jejich integrací.

Připojuji několik svých poznámek, především z oblasti skladebního učiva. Některé plánované úpravy vnímám jako nelogické, nesystémové. Zachováme termíny věta jednočlenná a dvojčlenná, ale vypustíme VĚTNÝ EKVIVALENT (budeme jej tedy označovat jako „ani-to-ani-to“)? Proč je tedy zdůrazněna potřeba akcentace REÁLNÉ KOMUNIKACE, jejíž nedílnou součástí (viz neformální mluvená i psaná komunikace) větné ekvivalenty nepochybně jsou?
Jako nelogické a nesystémové rovněž vnímám oddělené probírání PU PŘIČINY a ÚČELU, stejně tak probírání SPONY být u přísudku jmenného se sponou v 6. ročníku a zbývajících sponových sloves až v 7. ročníku.

Ano, souhlasím s tím, že „SYNTAKTICKÉ UČIVO na všech stupních škol by nemělo být samoúčelným obsahem výuky, ale mělo by mít největší možnosti uplatnění při tvorbě textu (ALE TAKÉ PŘI JEHO POROZUMĚNÍ, pozn. MK) a v rámci integrace se slohem.“ Pokud tedy ale zdůrazňujeme dovednost produkovat smysluplné koherentní texty odpovídající dané komunikační situaci a komunikačnímu záměru a také schopnost jejich porozumění, nemůžeme přesunout ze ZŠ na SŠ syntaktický pravopis (a obecně skladební učivo jako např. motivované či nemotivované odchylky vypouštět / přesouvat na SŠ). Nemluvím potřebě znalosti termínů jako zeugma, anakolut aj., ale o schopnosti nemotivovanou odchylku odhalit (ve svém i cizím textu), odstranit a ideálně se jí při tvorbě komunikátu vyvarovat. Tu je potřeba pěstovat již na ZŠ.

Naopak oceňuji snahu INOVOVAT SYNTAKTICKÁ CVIČENÍ s důrazem na syntézu (modelová cvičení, stylistická cvičení s úpravami různých verzí textu, substituční a transformační cvičení) a uvědomění si potřeby změnit POŽADAVKY OBSAŽENÉ v přijímacích zkouškách na SŠ.
S uváděnými příklady toho, o co a jakými formami a metodami učivo DOPLNIT, souhlasím.
Mgr. Michaela Kotenová | 13. 03. 2019, 11:43:05 | Odpovědět |
Re: Český jazyk, komunikační a slohová výchova
Vážená paní kolegyně,
děkujeme Vám za Váš příspěvek. Máte pravdu v tom, jak píšete, že "je třeba jít hlouběji". My o to v návrhu revize opravdu usilujeme. Na přípravě revizí v našem vzdělávacím oboru se podílejí jak pracovníci NÚV, tak zkušení učitelé ze základních i středních škol a didaktikové z fakultních pracovišť. Nepůjde tedy o žádný návrh "od zeleného stolu".
Jak chápu z Vašich slov, máme společný zájem: prosadit komunikační princip v jazykovém učivu, v komunikační a slohové výchově a také v literární výchově. My ale opravdu nechceme "ulpívat na tradičním přístupu „od jazykového systému ke komunikátu", jak píšete. Velký problém spatřujeme samozřejmě v tom, že jazykový systém je vzájemně provázaný. Je tedy velmi obtížné vyjímat z tohoto systému konkrétní jevy, ale snažíme se o to a předložili jsme konkrétní návrhy.
Další velký problém spočívá v tom, že někteří vyučují (a není jich málo) nadále sami setrvávají na tradičním gramatickém přístupu k jazyku a jeho vyučování. Setkáváme se s případy, že někteří češtináři stále vyučují slovní třídy a vzory... My můžeme nastavit určitá kritéria, ale jsou a vždy to budou právě učitelé, kteří změny v přístupu k vyučování v našem oboru realizují. Takže předpokládáme, že půjde o běh na dlouhou trať.
Ve Vašem textu uvádíte několik užitečných postřehů a poznámek ke gramatickému učivu. Chápeme Vaši poznámku ohledně pojmu "větný ekvivalent", ale "oddělené probírání PU PŘIČINY a ÚČELU" - jak uvádíte - to opravdu není naším záměrem a v návrhu očekávaných výsledků vzdělávání to opravdu neoddělujeme - na tomto přístupu se tedy shodneme.
K Vaší poznámce o přesunutí syntaktického učiva na střední školu: V návrhu na redukci učiva uvádíme "složitější souvětí a syntaktický pravopis (interpunkce)". V tomto ohledu jde o přesun pouze těchto konkrétních jevů, a ne dalších jevů z této oblasti. Základní jevy z oblasti syntaktického pravopisu se samozřejmě probírat budou.
Na závěr: Nejde nám v žádném případě o "drobničky", jak píšete na začátku Vašeho příspěvku, ale o systémový přístup. Věříme, že se k němu společnými silami dopracujeme.
Milos Mlcoch | 16. 03. 2019, 09:02:07 | Odpovědět |
Český jazyk, komunikační a slohová výchova
Vážení kolegové, kolegyně,
vůbec mně není jasné, proč se v záměru operuje s učebnicemi pro jednotlivé ročníky. Ty dnes vydává, kdo chce. MŠMT k tomu dává klidně souhlas s tím, že jsou zde mnohé nedostatky. V plánované úpravě se mluví o komunikační funkci jazyka :
„Doplnění učiva: Pokud jde o doplnění učiva, v této oblasti nepůjde ani tak o konkrétní jednotlivosti, ale především o jednoznačnou tendenci k prosazování komunikačního přístupu ve výuce češtiny. Komunikační výchova se stává jak cílem, tak prostředkem vyučování českému jazyku a literatuře. Naším cílem je naučit žáky jasně a výstižně formulovat svoje myšlenky, názory a postoje, využívat různorodosti jazykových prostředků s ohledem na konkrétní komunikační situaci. Je třeba si uvědomit, že vedle spisovné češtiny se realizuje také nespisovná čeština, která je v reálné komunikaci mnohem více využívaná.“

Jak je ale možné, že v učebnicích českého jazyka SPN – pedagogické nakladatelství, a.s. Praha 2007 pro 6. – 9. ročník se v části Klíčové kompetence žáka se ani v jedné učebnici, kterou schválilo MŠMT, nevyskytuje kompetence komunikativní. Připadá mně to jako špatný vtip, nebo to nikdo nečte? Autorem učebnic je Josef Soukal.
Dejme tomu, že to nějak vypadlo, ale co říci k plánovaným redukcím a změnám.

Řekl bych zcela neprofesionální, nepřipravené, nepropojené se skutečnou výukou a zcela nevyhovující, doufám, že se vyjádří i jiní učitelé.

Když úpravy, tak skutečné.
Kdo z žáků – budoucích tesařů, zedníků, kominíků….. bude potřebovat znát větné členy či druhy vedlejších vět. Ano, budoucí studenti ať se to učí, ale až na SŠ.
Žákům na ZŠ by přeci stačilo rozlišit větu hlavní a vedlejší, základní větný člen a rozvíjející. Tak by přeci zvládli správné zapsání čárky také. S níže uvedenými změnami samozřejmě souhlasím.
Tvarosloví:
- tvary přechodníků přítomných i minulých - zájmena: skloňování jenž, týž - skloňování méně frekventovaných slov přejatých (např. vlastních jmen) Skladba: - přívlastek volný a těsný - větný ekvivalent - další druhy příslovečného určení (prostředek, zřetel, účel, přípustka ad.) - doplněk - zvláštnosti a nepravidelnosti ve větné stavbě - složitější souvětí a syntaktický pravopis (interpunkce).

Vůbec jsem nepochopil nějaké přesouvání učiva z 6. třídy do 7. atd. To už máme nastavené osnovy, co učit v 6. či 7. třídě ?

Učebnice je pouze pomůcka.

Několik poznámek k následujícímu:

Návrh: jenž a týž opravdu na SŠ
- Tvoření příslovcí - vynechat
- Předložky vlastní a nevlastní - vynechat
- Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent - ponechat
- Podmět - jen vyjádřený nebo nevyjádřený
- Vsuvka vysvětlit – vynechat
- Samostatný větný člen, věta neúplná, ostatní jen vysvětli, že existují, ale vynechat.

6. ročník ČJL-9-2-04 určí slovesný rod – přesunout do 7. ročníku ČJL-9-2-06 určí slovesný a jmenný přísudek – lépe přísudek jmenný se sponou; dále probírat jen sponu být, další spony (bývat, stát se,stávat se) přesunout do 7. ročníku, sponu mít přesunout na střední školu ČJL-9-2-07 hláskové skupiny se znělostní spodobou v českých slovech – přesunout do 7. ročníku 56 SUCHOMEL, P., PAVLAS, Vynechat ??????


T. Výsledky dotazníkového šetření. Co přineslo testování v roce 2017. ČŠI, 2018. Prezentováno 29. května 2018 na Odborném semináři nad výsledky výběrového testování žáků v roce 2017. 61 7. ročník ČJL-9-2-04 správně tvoří tvary obtížnějších zájmen (jenž, týž) – vypustit rozliší příslovečnou spřežku a správně ji napíše – probírat jen jednoduché příklady.
Předložky vlastní a nevlastní vynechat !!!!– probírat jen jednoduché příklady, složitější přesunout do 8. ročníku ČJL-9-2-04 slovesný vid – přesunout do 8. ročníku 8. ročník ČJL-9-2-06 odliší větu dvoučlennou, jednočlennou a větný ekvivalent; (vypustit pojem větný ekvivalent) určí druh podmětu – vyjádřený slovem, vyjádřený větou, nevyjádřený – ANO všeobecný – vypustit - ANO; v učebnicích bývají chybné příklady určí příslovečná určení – jen 4 hlavní typy (místo, čas, způsob, příčina) rozhodne, zda je rozvitý přívlastek připojen k členu řídícímu pevně, nebo volně; přesunout na střední školu – jen výběrově v 9. ročníku pouze seznámit vypustit pojem nadvětná stavba ČJL 9-2-08 vypustit pojem interdialekt 9. ročník ČJL-9-2-02 popíše význam přeneseného – lépe nepřímého pojmenování, uvede charakteristické příklady frazému; (doplnit publicismy)
ČJL-9-2-07 – správně užívá interpunkci ve větě jednoduché ANO – aplikuje pravidla týkající se vsuvky – lépe: pracuje se zvláštnostmi ve větné stavbě, rozvitého větného členu volně nebo těsně připojeného, pouze seznámit; samostatného větného členu (vypustit nebo pouze seznámit). – NE.

Pozn.:
Veškeré případné změny ve výuce ČJ, ať jsou jakékoliv, musí zohlednit SŠ při přijímacích zkouškách, jinak to opět odnesou učitelé ČJ na ZŠ.
Mgr. Zdeněk Pecina,
učitel českého jazyka
2. stupeň ZŠ, 42 let praxe
Zdeněk Pecina | 17. 03. 2019, 21:22:28 | Odpovědět |
Re: Český jazyk, komunikační a slohová výchova
Vážený pane kolego,
děkujeme Vám za příspěvek do diskuse. Pro nás je prioritou to, co jste ocitoval v úvodním odstavci:
„Komunikační výchova se stává jak cílem, tak prostředkem vyučování českému jazyku a literatuře. Naším cílem je naučit žáky jasně a výstižně formulovat svoje myšlenky, názory a postoje, využívat různorodosti jazykových prostředků s ohledem na konkrétní komunikační situaci.“
Pokud máte dojem, že navrhované úpravy, jsou, jak píšete: „… neprofesionální, nepřipravené, nepropojené se skutečnou výukou a zcela nevyhovující“, tak Vás musím informovat o tom, že na jejich přípravě se podíleli nejen pracovníci NÚV, ale také naši přední didaktikové a také renomovaní učitelé základních a středních škol.
Dále píšete: „Když úpravy, tak skutečné“, ale citujete úpravy, které jsme navrhli my.
Souhlasíme s Vámi v tom, že učebnice jsou pouze pomůcka, nebo lépe řečeni jedna z pomůcek. V dnešní době má učitel mnoho dalších možností, jaké zdroje využívat a jaké materiály pro žáky připravit. Domníváme se, že by naši žáci měli pracovat s aktuálními texty, a ne s větami typu Opentlené lokomotivy, zahalené do oblaků kouře, přijížděly na nádraží. Jde nám o živé texty, které pro žáky budou atraktivní, a nejen o texty, ale také o audiovizuální zdroje.
Pokud budeme nadále na základní škole vyučovat větné členy, potom učitel nemůže říct, že budoucí zedníci nebo tesaři, jak uvádíte, se to učit nemusí. Ale souhlasíme s Vámi v tom, že na středních odborných školách není nutné požadovat od studentů tolik znalostí jako od studentů na gymnáziích.
Děkujeme také za Vaše konkrétní návrhy k úpravám výuky mluvnického učiva. Naše návrhy jsou zatím v pracovní verzi, jsou otevřené diskusi, a my proto vítáme každý konstruktivní návrh od vyučujících z praxe.
Miloš Mlčoch | 18. 03. 2019, 13:07:02 | Odpovědět |

Přidat názor