EQAVET

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

Plánování a realizace spolupráce mezi školou a firmou je podchyceno ve smlouvě, jejíž povinné náležitosti stanoví § 12 vyhlášky 13/2005 Sb. o středním vzdělávání (poslední aktualizace 1. 9. 2018). 

 

Konkrétně by smlouva mezi školou a firmou měla obsahovat:

• obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
• místo konání praktického vyučování,
• časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
• počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
• poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
• způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
• opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování,
• podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“),
• ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.

 

Jak to funguje

Ke smlouvám mezi školou a zaměstnavatelem vydalo MŠMT v dubnu 2016 doporučení MŠMT, které blíže vysvětluje kontext i jednotlivé výše uvedené náležitosti smlouvy.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne spolupracovat se školou a přijímat žáky na svá pracoviště, musí kromě ustanovení zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví (viz kritérium 7) (BOZP, pracovní podmínky mladistvých) respektovat i školskou legislativu, viz vyhláška č.13/2005, která stanovuje počet žáků, které může vést jeden instruktor nebo školský zákon 561/2004 Sb., který stanovuje např. počet hodin pracovní doby žáků.

Z náležitostí smlouvy je patrné, že při dlouhodobé spolupráci se některé podmínky a ujednání každoročně opakují a některé se naopak mění. V praxi lze tuto situaci řešit buď tak, že se pro každý školní rok uzavře nová smlouva, nebo tak, že se podmínky spolupráce trvalejšího rázu podchytí v rámcové smlouvě a specifika pro daný rok či pololetí budou řešena formou dodatku (počty žáků, časový rozvrh, místo konání praktického vyučování, pověření instruktoři, konkretizace vzdělávacího obsahu atp.).

Řádně uzavřená smlouva mezi školou a firmou je pro školu podmínkou, aby mohla žáka umístit na firemní pracoviště a pro firmu jednou z podmínek čerpání daňových zvýhodnění (viz kritérium 10) pro podniky, které jsou aktivně zapojeny do odborného vzdělání.

Zdroje a odkazy:

• Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 
• Školský zákon 561/2004 Sb. Zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání;
• Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání (dále Doporučení MŠMT); duben 2016
• Zákoník práce 262/2006 Sb.
• Zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb.

---

Kritéria pro studijní a pracovní podmínky