9. Zapojení partnerů

Do koncipování, řízení a realizace odborného vzdělávání jsou zapojeni sociální partneři i partneři na odvětvové úrovni nebo zprostředkovatelské subjekty. Pro každou školu jsou nesmírně důležití její vnější partneři. Partnerství musí být založeno na vzájemné důvěře a na pravidelné a otevřené komunikaci. 

Mezi sociální partnery střední školy je možné počítat zaměstnavatele, regionální zastoupení hospodářské komory, úřady práce, profesní sdružení a asociace, cechy, jiné střední školy, vyšší a vysoké školy, instituce veřejné správy (státní správy a samosprávy) a v neposlední řadě také rodiče žáků i bývalé žáky.

Požadavky sociálních partnerů mohou se souhlasem zřizovatele ovlivňovat vzdělávací nabídku školy a tedy i zaměření školních vzdělávacích programů. Školy by při tvorbě ŠVP měly pracovat s analýzami regionálního trhu práce a analyzovat i zastoupení sociálních partnerů v kraji.

Je důležité, aby se partnerství stalo nedílnou součástí strategie školy a především také spolupracujících firem, aby formy spolupráce byly variabilní a odpovídaly reálným možnostem firem i školy a aby prioritou byla kvalita, pravidelnost a intenzita spolupráce. Ředitel střední školy by podle § 57, odst. 2 školského zákona měl např. se zaměstnavateli projednávat školní vzdělávací program nebo je zapojit do tvorby koncepčních záměrů školy. Podle odst. 3 pak ředitel může ze zaměstnavatelů za účelem spolupráce vytvářet poradní sbor.

Na národní úrovni jsou zástupci zaměstnavatelů formou připomínkového řízení zapojeni také do tvorby strategických a koncepčních materiálů i do tvorby rámcových vzdělávacích programů.

Kde to funguje

Na celostátní úrovni fungují minimálně tři mechanismy zapojování sociálních partnerů do odborného vzdělávání:

Oborové skupiny

Oborové skupiny sdružují téměř tři stovky externích odborníků, kteří s trvalou podporou MŠMT pracují při Národním ústavu pro vzdělávání (NÚV) a svou činností zlepšují podmínky pro aktivity odborných pracovníků MŠMT a NÚV při vývoji programů odborného vzdělávání a v souvisejících oblastech.

Členové oborových skupin se zaměřují zejména na kvalitu odborného vzdělávání ve vazbě na tvorbu vzdělávacích programů reflektujících požadavky trhu práce. Zapojují se přitom i do procesů spojených s realizací praktického vyučování na odborných školách i v reálném pracovním prostředí, do rozvoje a využívání Národní soustavy kvalifikací (NSK) a do procesů daných schváleným konceptem závěrečné zkoušky.

Svými aktivitami též podporují zavádění EQF, ECVET a EQAVET v ČR (podrobnější informace najdete v části webu Podpora mobility).

Sektorové rady

Sektorové rady jsou v českém prostředí relativně novým konceptem, jehož naplňování je spojeno hlavně s vývojem Národní soustavy kvalifikací (NSK).  

NSK je veřejně dostupný registr profesních kvalifikací a jejich kvalifikačních a hodnoticích standardů, jehož součástí je sada úrovní (rámec) pro tyto kvalifikace, která obsahuje osm úrovní srovnatelných s úrovněmi EQF.

Naplňování NSK je nastaveno tak, aby standardy profesních kvalifikací vytvářeli odborníci v sektorových radách (SR), v nichž jsou zástupci zaměstnavatelů a další reprezentanti z jednotlivých hospodářských odvětví. Odborníci zapojení do činnosti SR si vyměňují informace o potřebách sektoru ve sféře rozvoje lidských zdrojů, aktivně podporují vzdělávání a rozvoj odborných dovedností v sektoru a analyzují profesní a kvalifikační potřeby. V návaznosti na Národní soustavu povolání a v souladu s požadavky trhu práce navrhují strukturu profesních kvalifikací a vytvářejí nebo upravují jejich standardy. Výkonnou složkou SR pro tvorbu a revize standardů profesních kvalifikací jsou pracovní skupiny odborníků v dané oblasti. 

Partnerství ustavená v projektech s celostátním významem

Většina významných systémových projektů řešených s podporou ESF v předchozím programovacím období obsahovala aktivity zaměřené na rozvoj spolupráce se sociálními partnery. To bylo a je spojeno s řadou dílčích vylepšení v oblasti zapojování partnerů do odborného vzdělávání v širokém kontextu jeho souvislostí.

Mezi nejvýznamnější přínosy tak patří např. zavedení sektorových rad - díky projektům NSK (od roku 2006), NSP (od roku 2007), NSK2 (od roku 2009).

Modernizace odborného vzdělávání je naopak příkladem současného projektu, v němž jsou zástupci zaměstnavatelů zapojeni do tvorby jednotek výsledků učení a vzdělávacích modulů využitelných pro vyváření flexibilních vzdělávacích cest.

Krajská úroveň:

Cílem projektu Podpora krajského akčního plánování je přispět ke zvýšení kvality vzdělávání a úrovně strategického řízení této oblasti cestou metodické podpory nejvýznamnějších aktérů na úrovni kraje, včetně jednotlivých škol. Posláním projektu je sladit vzdělávací politiku na školské, krajské i národní úrovni.

Významnou příležitostí pro školu z hlediska zohlednění komplexnosti a hloubky svého partnerství se proto nabízí při tvorbě školního akčního plánu, kde jednou z tzv. povinných oblastí intervence je Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů.  

Zdroje a odkazy

Zpravodaj oborových skupin

Projekt Podpora krajského akčního plánování (P-KAP)

Národní soustava kvalifikací

Příklady dobré praxe

Kritéria pro studijní a pracovní podmínky