Archiv

V této sekci naleznete všechny publikované články řazené podle data, kdy byly publikovány.

2010    2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018    2019    2020   

<<   leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad   >>


Publikovaných článků: 10


Zveme vás na webinář o podpoře podnikavosti středoškoláků


Využijte k modernizace odborného vzdělávání výstupy projektu MOV


Přihlašte svůj fotopříběh do evropské soutěže


Inspirace pro kraje: Sdílené polytechnické učebny

V dotazníkovém šetření potřeb škol, realizovaném projektem P-KAP koncem roku 2018, se potvrdilo, že v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání vnímají střední školy jako významné překážky nedostatečné znalosti žáků (deklaruje 58 % SŠ) a jejich nízkou motivaci ke studiu polytechnicky zaměřených předmětů (57 %). Téměř 60 % škol se snaží zlepšit situaci motivačními akcemi pro žáky ZŠ (referuje o nich 72 % SOU, 61 % SOŠ).  Hodnotí-li školy vlastní podmínky pro výuku či zájmové aktivity, polovinu z nich brzdí zastaralé vybavení IT (zlepšit kvalitu IT a zvýšit počty zařízení by uvítalo 72 % škol), téměř 40 % škol se potýká s nevhodným či žádným vybavením laboratoří, odborných učeben či dílen (potřebu zlepšit toto zázemí deklaruje 69 % škol), čtvrtina škol referuje o nízké podpoře zaměstnavatelů a plných 60 % nemá finance na úhradu vedení nepovinných předmětů, které by rozvíjely zájem žáků.


Závěrečné výstupy z KA6

Níže naleznete závěrečné výstupy z klíčové aktivity 6.


Závěrečné výstupy z KA5

Níže naleznete závěrečné výstupy z klíčové aktivity 5. 


Závěrečné výstupy z KA3 a KA4

Níže naleznete závěrečné výstupy z klíčové aktivity 3 a 4.


Inspirace pro kraje: Příklady aktivit IKAP II


Děti s projevy delikventního chování v institucionální výchově

V roce 2016 a 2017 probíhal ve vybraných zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, která pečují o děti s poruchami v chování, předběžný kvantitativní a následně kvalitativní výzkum. V souvislosti s terénním výzkumem dále probíhala rešerše pramenů z různých oblastí (např. diagnostika poruch chování v praxi, kriminologie, právo, podoba ústavní výchovy v zahraničí, intervenční nástroje). Výzkumná zpráva tak spojuje celou řadu výzkumů a analýz, které proběhly v roce 2016–2019. Cílem naší práce bylo zmapovat, jakým způsobem se pracuje s dětmi se závažnějšími poruchami v chování, které jsou umístěny do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zejména pojmenovat obtíže, s nimiž se při péči o tyto děti nejčastěji potýkají pedagogičtí pracovníci. Péče o tuto specifickou skupinu dětí vyžaduje vysoce odborné formy práce, protože možnosti umístění těchto dětí zpět do původní rodiny nebo do jiné formy náhradní péče jsou velmi omezené. Od revoluce zároveň probíhá celková snaha o nastavení péče v zařízeních institucionální výchovy tak, aby směřovala k opětovnému začlenění dětí do společnosti, a to i v případech závažných poruch chování. Změna přístupu k dětem s delikvencí nebo kriminalitou v anamnéze s sebou nicméně nese značné organizační nároky. V prvním oddílu práce se proto věnujeme širšímu kontextu problematiky, včetně organizace na národní úrovni a spolupráce MŠMT s ostatními státními orgány.   Ve druhém oddílu práce jsou prezentovány zkrácené výsledky terénních výzkumů, které probíhaly v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Výsledky z terénního výzkumu z části překrývají potřeby identifikované v obecné části práce.