Archiv

V této sekci naleznete všechny publikované články řazené podle data, kdy byly publikovány.

2010    2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018    2019    2020   

<<   leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen   >>


Publikovaných článků: 22


Vyšel aktualizovaný Globální soupis národních a regionálních kvalifikačních rámců za rok 2019

Ve spolupráci Cedefopu, UNESCO, ETF a Institutu celoživotního učení UNESCO je nyní k dispozici tzv. Globální soupis národních a regionálních kvalifikačních rámců (Global inventory on regional and national qualifications frameworks 2019), který zachycuje a analyzuje globální trendy v kvalifikačních rámcích. Sleduje, jak země po celém světě reformují své vzdělávací systémy za účelem zlepšováním kvality a relevantnosti svých kvalifikací. 


Zeptejte se


Úspěšné strategie při modernizaci školního vybavení

Z dotazníkového šetření realizovaného v rámci projektu P-KAP v roce 2015 a 2018 vyplývá, že školy se stále potýkají s nedostatečným materiálně technických vybavením a to vnímají jako překážku rozvoje oblasti a realizace některých vzdělávacích i doplňkových činností školy. V roce 2018 konkrétně 39 % škol označilo za překážku nevhodné či žádné vybavení laboratoří, odborných učeben, dílen apod. (40 % v roce 2015) a 36 % škol nedostatek materiálů pro výuku polytechnických předmětů (34 % v roce 2015). Zároveň však respondenti v dotazníkovém šetření uvedli, že na většině škol (74 % škol v roce 2018, 73 % škol v roce 2015) jsou součástí polytechnických předmětů činnosti jako laboratorní cvičení, pokusy apod. Taková výuka se ovšem, má-li se přiblížit skutečné praxi, bez moderního vybavení neobejde.


Jak řešit administrativní náročnost rekvalifikačního vzdělávání a zkoušek?

Z II. vlny dotazníkového šetření projektu P-KAP vyplynulo, že mezi nejméně realizované aktivity v rámci CŽU patří rekvalifikace (pokles o 6 p.b.). S nimi souvisí samotná příprava a realizace na zkoušky (pokles o 2 p.b.), což je s problematikou a administrativní náročností podle NSK a zákona 179/2006 Sb. (31 %). Jako časté překážky byly identifikovány nedostačující spolupráce s ÚP (13 %) a obtíže spojené se samotnou přípravou na zkoušky podle zákona (19 %). To také souvisí i s malým zájmem pedagogů o výuku v programech DV (34 %).


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Rozvoje škol jako center celoživotního učení i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Polytechnika: motivovat a vzdělávat je třeba žáky, i učitele

Výstupy dotazníkového šetření projektu P-KAP, jehož se zúčastnilo 1293 SŠ a VOŠ, upozornily na problém klesajících znalostí i dovedností žáků ZŠ, kteří nastupují do středních škol, v oblasti polytechnického vzdělávání – jako překážku rozvoje oblasti jej uvedlo 58 % škol (v roce 2015 to bylo 56 %) a 49 % škol uvádí nezájem žáků školy o polytechnické vzdělávání (stejně jako v roce 2015). Zároveň však 34 % škol označilo jako překážku i to, že jejich pedagogové často nedokážou získat žáky pro polytechnické předměty a matematiku, 32 % škol pak připouští, že učitelé často sami nemají aktuální znalosti a dovedností v polytechnické oblasti (a to napříč různými typy škol).


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Podpora polytechnického vzdělávání i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Jak systematicky podporovat čtenářské zkušenosti žáků

V rámci II. vlny dotazníkového šetření projektu P-KAP (2018) bylo mimo jiné zjišťováno, na kterých činnostech se školy v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti aktivně podílí. Z výsledků vyplynulo, že v poměrně velké míře nabízejí pomoc žákům s vlastním výběrem četby (76 %) a také se ve výuce zaměřují na práci s beletristickými texty (73 %). Z šetření nelze usuzovat na to, jak tyto aktivity škol ovlivňují čtenářské preference i celkový přístup žáků k četbě (např. ve smyslu zvýšení četnosti setkávání s delšími, souvislými texty) a zda jsou součástí koordinované koncepce rozvoje čtenářské gramotnost. Je ale překvapivé, že pouze 30 % škol využívá ve výuce dílny čtení a jen 38 % škol spolupracuje systematicky s místními knihovnami.  


Funkční čtení a jak ho dostat do výuky napříč předměty

Z II. vlny dotazníkového šetření potřeb škol (2018) projektu P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často realizované aktivity v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti ve školách patří realizace dílen čtení ve výuce a výuka čtenářských strategií. Přestože se jedná o metody účinně rozvíjející čtenářskou gramotnost žáků a studentů, dle výše uvedeného dotazníkového šetření realizuje dílny čtení ve výuce pouze 30 % škol, což je stejné procento škol, které se věnuje výuce čtenářských strategií. Výstupy šetření dále ukázaly na to, že 24 % škol při realizaci činností v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti naráží na chybějící spolupráci mezi učiteli a 29 % škol na chybějící koordinaci problematiky napříč školou. Praxe však ukazuje, že bez koordinované a mezipředmětové spolupráce učitelů na rozvoji čtenářské gramotnosti žáků a studentů je dosahování žádoucích změn ztížené, ne-li nemožné.


Dotazníkové šetření v souvislostech - ČG

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Čtenářská gramotnost i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Vzdělávání pedagogů na téma: Jak ošetřit třídní klima?

Téma školního klimatu sice není v dotazníkovém šetření P-KAP obsaženo, ale ze zkušeností z tzv. Mapování stavu inkluzivního vzdělávání na SŠ a VOŠ i z analýzy dat získaných z výkaznictví MŠMT lze odvodit, že předčasné odchody jsou na středních školách, obzvláště v některých krajích, problémem. Mohou mít řadu příčin, ukazuje se však, že často je jí špatná atmosféra ve třídách .  S tím velmi úzce souvisí téma vytváření prostředí bezpečného pro všechny a schopnost pedagogů i vedení školy včas rozpoznat a řešit problémy spojené s třídní dynamikou a nastavením vztahů ve škole či třídním kolektivu. Co jim může pomoci?


Péče o nadané? Jen olympiády a soutěže nestačí…

Dotazníkové šetření projektu P-KAP z konce roku 2018 odhalilo, že podpora žáků s nadáním a mimořádným nadáním patří ve školách v rámci podpory inkluze mezi nejméně často realizované aktivity. Například aktivitu formulovanou v dotazníku jako „Rozvoj nadání nadaných žáků škola podporuje skupinovou výukou, skupiny mohou být tvořeny žáky z různých ročníků” uvedlo pouze 18 % škol. 27 % škol uvedlo, že pro žáky s mimořádným nadáním zpracovává individuální vzdělávací plány. Aktivitu „Učivo určené nadaným žákům je rozšiřováno a prohlubováno v souladu s jejich předpoklady” využívá ve své praxi 38 % škol. V tzv. Mapování stavu inkluzivního vzdělávání na SŠ a VOŠ, které je v rámci  P-KAP zaměřené na aktuální stav inkluze v jednotlivých školách, se ukazuje, že při práci s nadanými žáky je často klíčovým problémem už identifikace a diagnostika nadání. 


Zřiďte a podporujte rozšířené školní poradenské pracoviště

Z 2. vlny dotazníkového šetření realizovaného na sklonku roku 2018 projektem P-KAP vyplynulo, že v rámci oblasti Podpora inkluze ve školách patří mezi často zmiňované překážky (řešitelné kraji a školami) to, že ve škole nepůsobí školní poradenské pracoviště v rozšířené podobě, tj. s psychologem nebo speciálním pedagogem jako členem týmu (uvádí 32 % škol). Zároveň mezi nejčastěji zmiňovanými opatřeními, jak napomoci inkluzivnímu vzdělávání, školy uváděly: vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (41 % škol), vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky (35 % škol) a zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště (30 % škol). Odkud začít?


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti podpory inkluze i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Komparativní studie

V obsahu naleznete komparativní zprávu a možnost ... 


Analýza vzdělávání

V obsahu naleznete analytickou zprávu vzdělávání a její shrnutí ... 


Informační systém: ukončení veřejné konzultace

Dne 31. 1. 2020 skončila veřejná konzultace informačního systému projektu MOV. Během ní projekt získal užitečné připomínky, které pomohou systém přizpůsobit potřebám učitelů středních odborných škol. 


Skupinová práce a kooperativní učení: on-line seminář 5. 2. 2020 od 20:00 na RVP.CZ

Společně s Mgr. Jiřím Hruškou se zamyslíme, proč je dobré zařazovat práci ve skupinách, co to přináší žákům a co učiteli. V druhé části se budeme věnovat tomu, jak dělit žáky do skupin, jak nastavit úkol, aby se na něm všichni členové skupiny podíleli, nebo jak hodnotit skupinovou práci. Setkání se uskuteční ve středu 5. 2. 2020 od 20:00 na Metodickém portálu RVP.CZ. 


On-line akce na Metodickém portálu RVP.CZ v únoru 2020

Metodický portál RVP.CZ nabízí svým uživatelům tematická setkání ve virtuálním prostředí. Mají formu webinářů, webových seminářů.


Výstupy Závěrečné konference

V tomto článku naleznete všechny prezentace, které byly prezentované ... 


Evaluační zpráva účinnosti revizního pracoviště

Zde naleznete evaluační zprávu účinnosti revozního pracoviště.


Zápisy z odborných panelů

Zde naleznete všechny zápisy jednolivých odborných panelů, které proběhly v projektu KIPR.