Archiv

V této sekci naleznete všechny publikované články řazené podle data, kdy byly publikovány.

2010    2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018    2019    2020   

<<   leden únor březen duben květen   >>


Publikovaných článků: 36


Newsletter 2020/1


Jak probudit žákovskou iniciativu a podnikavost?

Podle výsledků dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP relativně malá část škol (21 %) využívá aktivitu „Práce žáků v reálné školní firmě“, přestože většina škol by mohla školní firmu v určité formě provozovat. Odborné školy to mají v tomto směru jednodušší, neboť mívají učební obory s odborným výcvikem, který probíhá ve škole, a často při něm žáci pracují na reálných zakázkách – ale vnímají to skutečně jako školní „firmu“? Mají možnost se (kreativně) uplatnit a naučit se, jak firma funguje? Gymnázia mají situaci složitější, nicméně i zde jsou možnosti pro „školní firmy“, popř. spolupráce s Junior Achievement (využívá jen 24 % vč. fiktivních firem) – např. občerstvení či kavárna ve škole, mediální studio apod. Jako překážku 47 % škol identifikovalo „Malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení, projekty“, z čehož vyplývá otázka: Jak motivovat žáky k zajímavým aktivitám? Nabízí škola dostatek příležitostí?


Žákovské firmy a jak na ně

Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že relativně málo škol využívá aktivitu „Žáci se aktivně podílejí na činnosti fiktivní firmy a JA“.  Nízká míra zapojení „firmy“ do výuky (CEFIF nebo JA firma 24 %, „školní“ firma 21 %) může být způsobena nedostatkem finančních prostředků, který školy uvádí jako jednu z hlavních překážek podpory podnikavosti. Provozování firmy ale není tak nákladné, některé kraje navíc fiktivní nebo JA firmy již nyní podporují, takže je dobré toho využít a vyzkoušet to. V každém případě existuje několik desítek příkladů dobré praxe z realizace firem, minipodniků apod., ať už ve fiktivní, nebo reálné formě.  Jak bylo zmíněno, často (59 %) byla uváděna překážka „Nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku“. Překážku mohou alespoň dočasně vyřešit projekty krajů, které tyto aktivity finančně podpoří. Z dlouhodobého hlediska si musí škola zajistit nějakou formu financování – buď ve spolupráci se zřizovatelem, nebo se zaměstnavateli, rodiči apod. (optimálně kombinací zdrojů).


Proč mít ve škole koordinátora podnikavosti?

Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že pouze 14 % škol má koordinátora, který se stará o podporu podnikavosti („Pověřený pracovník školy se stará o aktivity na podporu podnikavosti, koordinování učitelů“).  Jako častá překážka rozvoje podnikavosti (uvedlo ji 42 % škol) byl identifikován „Nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik“, kterou může vyřešit právě koordinátor podnikavosti. Není totiž problém v tom, že by na trhu nebyly výukové materiály a pomůcky, ale spíše v tom, že o nich školy a učitelé nevědí. Koordinátor má mj. za úkol hledat různé vhodné materiály a pomůcky.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Pohovor s personalistou nanečisto

Ve II. vlně dotazníkového šetření potřeb škol (2018), realizovaného v projektu P-KAP, byl jako častá překážka rozvoje kariérového poradenství identifikován malý zájem ze strany zaměstnavatelů. Více než pětina škol uvádí také nedostatečné vzdělávání kariérových poradců i nedostatek příležitostí k tomuto vzdělávání. Příklad Gymnázia a SOŠ dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem ukazuje cestu, jak překonat nezájem zaměstnavatelů a zároveň umožnit odborný růst školním kariérovým poradcům.


Systematická příprava na pracovní trh už od prvního ročníku

Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP v závěru roku 2018 vyplynulo, že školy negativně vnímají malý zájem rodičů i žáků o kariérové poradenství (uvádí ho téměř polovina škol) a 45 % škol se potýká s nízkou časovou dotací pro poradce poskytujícího tyto služby. Zároveň však spolupráce s externími subjekty z oblasti kariérového poradenství nepatří ve školách k příliš často realizovaným aktivitám.(Externí odborníky lze v této souvislosti vnímat ze dvou pohledů - jako profesionální kariérové poradce a také jako odborníky v otázkách personální práce.) Bez předcházející přípravy a podpory se však mnozí absolventi škol obtížně adaptují na reálném pracovním trhu.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Kariérové poradenství a prevence předčasných odchodů ze vzdělávání i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Postav si svoje auto - jak maximálně využít potenciál krajského projektu

V letech 2017 a 2018 se VOŠ a SOŠ Bystřice pod Pernštejnem spolu s dalšími školami z Vysočiny zapojila do krajského projektu „Postav si svoje auto“. Cílem bylo podpořit zájem o technické vzdělávání mládeže, podnítit tvořivost a iniciativu žáků a spolupráci škol s partnery z firemního sektoru. Škola z projektu vytěžila maximum.


Inspirace pro kariérové poradenství


Jak zajistit kvalitu odborného výcviku na pracovištích


Příklad komplexní spolupráce se zaměstnavateli


SPŠ Tachov

Při škole vzniklo sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Spolupráce školy a firem přináší řadu inspirativních příkladů pro oblast odborného vzdělávání i kariérového poradenství.


Spolupráce se sdružením TEO prospívá kariérovému poradenství v SPŠ Tachov

Při Střední průmyslové škole Tachov vzniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Úzká spolupráce s firmami významně usnadňuje žákům rozhodování o jejich budoucí profesní kariéře. 


SPŠ Tachov a výuka na pracovištích firem sdružení TEO

Při Střední průmyslové škole Tachov vzniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Významné benefity přináší škole mj. spolupráce s TEO v oblasti odborného výcviku na pracovištích.


TEO: Komplexní spolupráce SPŠ Tachov s regionálními zaměstnavateli

Při Střední průmyslové škole Tachov vzniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Jeho členové se aktivně starají o svůj personální rozvoj již na úrovni základního a středního školství. Po 16 letech zkušeností se ukazuje, že spojit navzájem síly, se vyplatí . 


Naplánujte využití HW a SW ve výuce dřív, než ho pořídíte

Aktivitou, která je školami dle výstupů II. vlny dotazníkového šetření P-KAP považována za zásadní pro posun v oblasti Digitální kompetence, je vypracování plánu pro začlenění HW a SW do výuky, včetně nových výukových metod. Není-li takový plán připraven předem, často se stane, že nově pořízený HW nebo SW zůstane ve škole nevyužit. Dle dotazníkového šetření však tuto aktivitu realizuje pouze 25 % škol. V opatřeních, která by školám pomohla, je nejčastěji zmíněno právě pořízení HW nebo SW. Praxe však ukazuje, že toto opatření samo o sobě nefunguje.


Jak motivovat pedagogy ke vzdělávání v digitálních technologiích?

Z dotazníkového šetření realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často prováděné aktivity v rámci oblasti Digitální kompetence ve školách je vypracování plánu pro vzdělávání pedagogů v oblasti práce a výuky s digitálními technologiemi (aktivitu realizuje pouze 25 % škol). To je však klíčová aktivita pro úspěšné začlenění DT do výuky.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Digitální kompetence i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Závěrečná konference projektu KIPR

Těšíme se na Vás 21. a 22. ledna v Konferenčním centru hotelu DUO na Praze 9.


Financování programů zahraniční mobility

Zejména v rámci zahraniční mobility, která je nezávislá na projektové podpoře, mohou školy narážet na problém se zajištěním prostředků financování mobility žáků. Další pomoc a zejména finanční prostředky na zajištění mobility by dle dotazníkového šetření projektu P-KAP ze závěru roku 2018 ocenily dvě třetiny dotazovaných škol.


Kde najít pomoc při organizaci školních projektů zahraniční mobility?

Nízká motivovanost středoškolských učitelů organizovat školní programy zahraničních mobilit může být také spojena s poměrně vysokou pravděpodobnost neúspěchu při podání projektové žádosti. Tento fakt způsobuje problémy téměř třetině dotázaných škol, ukázalo dotazníkové šetření projektu P-KAP v roce 2018.


Čím zvýšit motivaci učitelů organizovat zahraniční mobilitu?

Nízkou motivovanost účastnit se programů zahraniční mobility vykazují nejen žáci (školy v dotazníkovém šetření P-KAP referují o 48 % žáků), ale i učitelé. Téměř třetina dotázaných vyučujících není dostatečně motivována pracovat nad rámec výuky, což je pro zajištění mobility naprosto zásadní, ať už se jedná o sestavení a podání projektové žádosti, či o hledání partnerů mobility a komunikaci s nimi.


Téměř polovina středoškoláků nestojí o školní výjezd do zahraničí

Ze závěrů druhého dotazníkového šetření realizovaného v projektu P-KAP jasně vyplývá, že více než 60 % středních škol se pravidelně věnuje zahraniční mobilitě žáků. Přestože je mobilita poměrně běžným prvkem ve výuce škol, stále převládá mnoho překážek, se kterými se musí školy, zejména v začátcích, vyrovnat. Za jednu z nejčastějších překážek (uvádí 48 % škol vyjíždějících škol) je v dotazníkovém šetření překvapivě označována nízká motivovanost žáků účastnit se zahraničních výjezdů.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti rozvoje výuky cizích jazyků i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Standardy profesních kvalifikací schválené 17. 12. 2019


9. odborný panel

9. odborný panel se uskuteční na téma ...


Přetrvávají problémy s přípravou instruktorů praktického vyučování u zaměstnavatelů

Opatřením, které školy uvádějí jako jedno z nejméně častých a které ve srovnání obou vln dotazníkového šetření dokonce pokleslo o 3 p. b., je vzdělávání instruktorů realizujících výuku na pracovištích zaměstnavatelů. Přitom role instruktorů praktického vyučování, kteří nejsou pedagogickými pracovníky školy, ale  zaměstnanci firmy, je nezastupitelná. Nezřídka jsou to lidé, kteří mohou pomoci udržet žáka ve vzdělávání. Zejména pokud jde o žáky, kteří v teoretické přípravě selhávají a lepších výsledků dosahují v praxi. Nezanedbatelným vedlejším efektem je tak i zvýšení žákova sebevědomí, hrdost na výsledky vlastní práce, zvýšení pocitu odpovědnosti, možnost zažít úspěch a také lepší motivace k práci.


Firmy se nedokážou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků, uvádí 37 % škol

Jako nejčastější překážku školy uváděly fakt, že se firmy nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (ve II. vlně dotazníkového šetření se jednalo o 37 % škol). Pro firmy představují problém často žáci z oborů kategorie E, kteří mají různá zdravotní a jiná znevýhodnění. Pro tyto žáky je však praktická příprava klíčová. Na příkladu Střední školy profesní přípravy v Hradci Králové je ale možné vidět, že i tito žáci se na pracoviště firem mohou dostávat pravidelně.


Školám chybí strategie spolupráce se zaměstnavateli

Z dotazníkového šetření realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často realizované aktivity patří zpracování strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery. V obou vlnách šetření (2015, 2018) tuto aktivitu deklarovalo pouhých 21 % škol. Proč je strategie spolupráce důležitá, jak začít a co bychom neměli zaměstnavatelům zapomenout sdělit?


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Smluvní partneři SPŠS Vsetín

Připravit žáky na praxi nelze bez kvalitní odborné průpravy a spolupráce s firmami. SPŠ strojnické ve Vsetíně se dlouhodobě osvědčuje společná smlouva o partnerství se zaměstnavateli v regionu i model vzájemného setkání sociálních partnerů u kulatého stolu.


7. a 8. odborný panel - Shrnutí

V textu naleznete stručné shrnuté 7. a 8. odborného panelu ...


Závěrečné setkání metodiků

Dne 20. 1. 2020 proběhne závěrečné setkání krajských metodiků ŠPZ ...


Program a místo konání závěrečné konference

Program a místo konání Závěrečné konference je již známé ...


Zdravotnické školy v Královéhradeckém kraji jako první na světě pilotují výuku ve virtuálním dialyzačním centru

Zdravotnické školy v Královéhradeckém kraji mohou jako první na světě využívat simulace ve virtuální realitě, které jim přibližují práci na zdravotnické klinice v hemodialyzačním centru. Autorem VR softwaru je česká firma Corinth, jejíž 3D pomůcky už v Královéhradeckém kraji používají desítky škol.