Archiv

V této sekci naleznete všechny publikované články řazené podle data, kdy byly publikovány.

2010    2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018    2019    2020   

<<   leden


Publikovaných článků: 23


Spolupráce se sdružením TEO prospívá kariérovému poradenství v SPŠ Tachov

Při Střední průmyslové škole Tachov v zniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Úzká spolupráce s firmami významně usnadňuje žákům rozhodování o jejich budoucí profesní kariéře. 


SPŠ Tachov a výuka na pracovištích firem sdružení TEO

Při Střední průmyslové škole Tachov v zniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Významné benefity přináší škole mj. spolupráce s TEO v oblasti odborného výcviku na pracovištích.


TEO: Komplexní spolupráce SPŠ Tachov s regionálními zaměstnavateli

Při Střední průmyslové škole Tachov v zniklo v roce 2004 ojedinělé sdružení nejvýznamnějších zaměstnavatelů regionu TEO. Jeho členové se aktivně starají o svůj personální rozvoj již na úrovni základního a středního školství. Po 16 letech zkušeností se ukazuje, že spojit navzájem síly se vyplatí . 


Naplánujte využití HW a SW ve výuce dřív, než ho pořídíte

Aktivitou, která je školami dle výstupů II. vlny dotazníkového šetření P-KAP považována za zásadní pro posun v oblasti Digitální kompetence, je vypracování plánu pro začlenění HW a SW do výuky, včetně nových výukových metod. Není-li takový plán připraven předem, často se stane, že nově pořízený HW nebo SW zůstane ve škole nevyužit. Dle dotazníkového šetření však tuto aktivitu realizuje pouze 25 % škol. V opatřeních, která by školám pomohla, je nejčastěji zmíněno právě pořízení HW nebo SW. Praxe však ukazuje, že toto opatření samo o sobě nefunguje.


Jak motivovat pedagogy ke vzdělávání v digitálních technologiích?

Z dotazníkového šetření realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často prováděné aktivity v rámci oblasti Digitální kompetence ve školách je vypracování plánu pro vzdělávání pedagogů v oblasti práce a výuky s digitálními technologiemi (aktivitu realizuje pouze 25 % škol). To je však klíčová aktivita pro úspěšné začlenění DT do výuky.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Digitální kompetence i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Závěrečná konference projektu KIPR

Těšíme se na Vás 21. a 22. ledna v Konferenčním centru hotelu DUO na Praze 9.


Financování programů zahraniční mobility

Zejména v rámci zahraniční mobility, která je nezávislá na projektové podpoře, mohou školy narážet na problém se zajištěním prostředků financování mobility žáků. Další pomoc a zejména finanční prostředky na zajištění mobility by dle dotazníkového šetření projektu P-KAP ze závěru roku 2019 ocenily dvě třetiny dotazovaných škol.


Kde najít pomoc při organizaci školních projektů zahraniční mobility?

Nízká motivovanost středoškolských učitelů organizovat školní programy zahraničních mobilit může být také spojena s poměrně vysokou pravděpodobnost neúspěchu při podání projektové žádosti. Tento fakt způsobuje problémy téměř třetině dotázaných škol, ukázalo dotazníkové šetření projektu P-KAP v roce 2019.


Čím zvýšit motivaci učitelů organizovat zahraniční mobilitu?

Nízkou motivovanost účastnit se programů zahraniční mobility vykazují nejen žáci (školy v dotazníkovém šetření P-KAP referují o 48 % žáků), ale i učitelé. Téměř třetina dotázaných vyučujících není dostatečně motivována pracovat nad rámec výuky, což je pro zajištění mobility naprosto zásadní, ať už se jedná o sestavení a podání projektové žádosti, či o hledání partnerů mobility a komunikaci s nimi.


Téměř polovina středoškoláků nestojí o školní výjezd do zahraničí

Ze závěrů druhého dotazníkového šetření realizovaného v projektu P-KAP jasně vyplývá, že více než 60 % středních škol se pravidelně věnuje zahraniční mobilitě žáků. Přestože je mobilita poměrně běžným prvkem ve výuce škol, stále převládá mnoho překážek, se kterými se musí školy, zejména v začátcích, vyrovnat. Za jednu z nejčastějších překážek (uvádí 48 % škol vyjíždějících škol) je v dotazníkovém šetření překvapivě označována nízká motivovanost žáků účastnit se zahraničních výjezdů.


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti rozvoje výuky cizích jazyků i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Standardy profesních kvalifikací schválené 17. 12. 2019


9. odborný panel

9. odborný panel se uskuteční na téma ...


Přetrvávají problémy s přípravou instruktorů praktického vyučování u zaměstnavatelů

Opatřením, které školy uvádějí jako jedno z nejméně častých a které ve srovnání obou vln dotazníkového šetření dokonce pokleslo o 3 p. b., je vzdělávání instruktorů realizujících výuku na pracovištích zaměstnavatelů. Přitom role instruktorů praktického vyučování, kteří nejsou pedagogickými pracovníky školy, ale  zaměstnanci firmy, je nezastupitelná. Nezřídka jsou to lidé, kteří mohou pomoci udržet žáka ve vzdělávání. Zejména pokud jde o žáky, kteří v teoretické přípravě selhávají a lepších výsledků dosahují v praxi. Nezanedbatelným vedlejším efektem je tak i zvýšení žákova sebevědomí, hrdost na výsledky vlastní práce, zvýšení pocitu odpovědnosti, možnost zažít úspěch a také lepší motivace k práci.


Firmy se nedokážou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků, uvádí 37 % škol

Jako nejčastější překážku školy uváděly fakt, že se firmy nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (ve II. vlně dotazníkového šetření se jednalo o 37 % škol). Pro firmy představují problém často žáci z oborů kategorie E, kteří mají různá zdravotní a jiná znevýhodnění. Pro tyto žáky je však praktická příprava klíčová. Na příkladu Střední školy profesní přípravy v Hradci Králové je ale možné vidět, že i tito žáci se na pracoviště firem mohou dostávat pravidelně.


Školám chybí strategie spolupráce se zaměstnavateli

Z dotazníkového šetření realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často realizované aktivity patří zpracování strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery. V obou vlnách šetření (2015, 2018) tuto aktivitu deklarovalo pouhých 21 % škol. Proč je strategie spolupráce důležitá, jak začít a co bychom neměli zaměstnavatelům zapomenout sdělit?


Dotazníkové šetření v souvislostech

V letech 2015 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.


Smluvní partneři SPŠS Vsetín

Připravit žáky na praxi nelze bez kvalitní odborné průpravy a spolupráce s firmami. SPŠ strojnické ve Vsetíně se dlouhodobě osvědčuje společná smlouva o partnerství se zaměstnavateli v regionu i model vzájemného setkání sociálních partnerů u kulatého stolu.


7. a 8. odborný panel - Shrnutí

V textu naleznete stručné shrnuté 7. a 8. odborného panelu ...


Závěrečné setkání metodiků

Dne 20. 1. 2020 proběhne závěrečné setkání krajských metodiků ŠPZ ...


Program a místo konání závěrečné konference

Program a místo konání Závěrečné konference je již známé ...


Zdravotnické školy v Královéhradeckém kraji jako první na světě pilotují výuku ve virtuálním dialyzačním centru

Zdravotnické školy v Královéhradeckém kraji mohou jako první na světě využívat simulace ve virtuální realitě, které jim přibližují práci na zdravotnické klinice v hemodialyzačním centru. Autorem VR softwaru je česká firma Corinth, jejíž 3D pomůcky už v Královéhradeckém kraji používají desítky škol.