2. Shrnutí předchozích autoevaluačních procesů a jejich slabých i silných stránek

V době nástupu stávajícího ředitele do funkce (ve školním roce 2002/2003) byla ZŠ Mozartova vedena na seznamu těch škol, u nichž zřizovatel zvažoval ukončení činnosti. Podle ředitele prošla od té doby obtížnou „cestou k znovuzískání a udržení prestiže školy“ a v době zahájení tvorby inspirativního příkladu počátkem školního roku 2009/2010 je již známou a respektovanou olomouckou školou. Dosvědčují to počty žáků školy, výsledky jejich vzdělávání, estetický vzhled, technická a materiální vybavenost školy, což již zmiňuje inspekční zpráva z roku 2008 (Příloha 5: Inspekční zpráva 2008).
Jak ale uvádějí pracovníci školy, ve stávajícím konkurenčním prostředí si v úsilí zaměřeném na posilování kvality práce školy „nemohou (a ani nechtějí) dovolit polevit“. O tom, zda se daří uspokojovat očekávání dalších aktérů školního života, se pedagogičtí pracovníci přesvědčují pomocí autoevaluačních procesů, jež se postupně na škole vyvíjely.

Prvním impulsem k autoevaluačním aktivitám v roce 2003/2004 se stává snaha vedení školy získat podněty od rodičů a do rozhodování o směřování školy zaangažovat i učitele. Za tímto účelem je hledána vnější odborná podpora a v roce 2004/2005 se škola zapojuje do mezinárodního projektu zaměřeného na autoevaluaci školy s názvem „Bridges across Boundaries“. S pomocí externího „kritického přítele“ jsou na základě analýzy SWOT realizované všemi pedagogickými pracovníky vymezeny dvě oblasti autoevaluce školy souznějící se školou sledovanými prioritami:

  • Oblast „Kvalita učení a vyučování“ (na úrovni třídy) pro první stupeň,
  • Oblast „Škola jako učební prostor“ (na úrovni školy) pro stupeň druhý.

Schéma 1

Zahájení autoevaluačních aktivit: Dvouletý mezinárodní projekt „Autoevaluace“ - „Bridges across Boundaries.“

„Kvalita vyučování, to, jak je dítě u nás spokojené, je pro naši školu to nejdůležitější“.

(ředitel školy)

Schéma zahájení autoevaluace

Pro potřeby autoevaluace vzniká ve škole postupně specifická sada evaluačních nástrojů. Původní sadu nástrojů sledujících spokojenost respondentů tvoří „metodické listy“ a dotazníky pro žáky a dotazník pro rodiče. Učitelé jsou autory nástrojů pro žáky. Metodické listy popisují, jak jednotně postupovat při zjišťování informací od dětí prvního a druhého ročníku (Příloha 6), které ještě nejsou schopné pracovat s dotazníkem. S ohledem na čtenářské aj. možnosti respondentů pak existuje jedna verze dotazníku pro žáky 3. a 4. ročníku, další verze pak pro žáky 5. ročníku a třetí verze společná pro všechny žáky druhého stupně. Pro rodiče, jako důležité aktéry školního života, je vedením školy připraven dotazník. Tato první sada evaluačních nástrojů je projednána a schválena na zasedání školské rady v říjnu roku 2006. Aby byl co nejvyšší měrou podpořen rozvoj učitelů a vznikl prostor pro uznání jejich práce, připravuje poté vedení školy ještě i evaluační nástroj nazvaný jako „Autoevaluační desatero“. Má podobu desetibodové osnovy, podle níž mají pedagogičtí pracovníci postupovat při konstruktivní sebereflexi a sebehodnocení své práce a s připravenými závěry pak absolvovat hodnotící rozhovor s vedením školy (konkrétně se zástupkyní ředitele školy). Pro využití ve školním roce 2007/2008 inovuje vedení školy „Dotazník pro rodiče“ (Příloha 7).

Postupně se ustanovuje cyklus pravidelných autoevaluačních aktivit školy. Každoročně je v něm informačně vytěžována jedna ze tří skupin respondentů/hlavních aktérů školního života (a to příslušným evaluačním nástrojem):

2004/2005   rodiče (dotazník),

2005/2006   žáci (metodický list, dotazník),

2006/2007   učitelé (Autoevaluační desatero),

2007/2008   rodiče (dotazník),

2008/2009   žáci (metodický list, dotazník).

Souběžně s  monitorováním spokojenosti žáků, rodičů a učitelů jsou v rámci autoevaluačních aktivit sledovány i výsledky vzdělávání žáků. Škola se pravidelně zapojuje do srovnávacích testů Kalibro, SCIO, od roku 2006/2007 i CERMAT (výsledky jsou evidovány v příslušných výročních zprávách).
V Mezinárodním výzkumu trendů matematického a přírodovědného vyučování TIMSS 2007 se mezi 36 školami z České republiky umísťuje jako pátá (Výroční zpráva 2005/2006). Ve škole je pravidelně vyhodnocována pololetní klasifikace, úspěšnost žáků při přijímání na střední školy, výsledky čtvrtletních prací žáků i jejich úspěchy v soutěžích, olympiádách apod.