Strategie učení se cizímu jazyku

Dotazník pro žáky

Dotazník strategií učení cizímu jazyku zjišťuje, jaké postupy žáci volí a uplatňují při učení se cizímu jazyku. Dotazník je použitelný pro pedagogicko-psychologickou diagnostiku jednotlivých žáků a tříd na konci prvního stupně základních škol a všech tříd druhého stupně a středních škol. Je vhodný také pro jazykové školy. Jeho výsledky podávají ředitelům škol informaci o rozvoji kompetence k učení žáků v cizích jazycích. Na úrovni tříd umožňují plánovat nová vzdělávací opatření. Dotazník je také využitelný jako zdroj informací při evaluaci účinnosti zaváděných inovací v oblasti výuky cizích jazyků na škole a napomáhá autoevaluaci školy.

Dotazník strategií učení cizích jazyků (verze pro žáky ZŠ, verze pro učitele ZŠ, verze pro žáky SŠ, verze pro učitele SŠ)  včetně ukázek evaluačních zpráv (pro základní školu, pro učitele základní školy, pro žáky základní školy, pro střední školu, pro učitele střední školy, pro žáky střední školy) a pokynů pro jeho vyplnění je v elektronické podobě k dispozici na portále evaluačních nástrojů, tj. jeho používání vyžaduje středně pokročilou znalost práce s počítačem.

V  manuálu Strategie učení se cizímu jazyku nalezente popis cílů nástroje, úvod do problematiky, pokyny pro zadávání a vyplňování dotazníku, obecná doporučení pro další práci se strategiemi učení se cizích jazyků, psychometrické vlastnosti dotazníku a normy pro školy.

Úloha dotazníku v autoevaluačním procesu školy

  • Dotazník je možné zadat žákům na počátku určité školní etapy (na začátku dalšího stupně vzdělávání, při nástupu do školy) nebo kdykoliv během studia. V takovém případě dotazník poskytuje informace o podmínkách ke vzdělávání na straně žáků (ve smyslu Vyhlášky č. 15/2005 Sb., § 8, písm. 2, odst. a). Je možné vytvářet souhrnné indexy na úrovni tříd, nebo celých ročníků školy.
  • Dotazník je vhodné zadat žákům i na konci určité etapy jejich studia nebo na konci studia vůbec. Zde lze na výpovědi z dotazníku nahlížet jako na výsledky vzdělávání žáků a studentů (ve smyslu zmíněné vyhlášky, § 8, písm. 2, odst. d). Zejména ze vzájemného porovnání výsledků jednotlivých žáků v čase je možné rozdíly interpretovat i jako příspěvek školy k rozvoji kompetence k učení žáků a používání určitých strategií učení. Na výpovědi z dotazníku lze pak nahlížet také jako na informace o průběhu vzdělávání žáků a studentů (ve smyslu zmíněné vyhlášky, § 8, písm. 2, odst. b). Na úrovni jednotlivých žáků je potřeba být obezřetný, protože na používání strategií učení mají vliv i jiné než školní faktory. Je možné vytvářet souhrnné indexy na úrovni tříd, nebo celých ročníků školy.
  • V tomto smyslu je tento diagnostický nástroj vhodný k využití v rámci vlastního hodnocení škol. Žádoucí je, aby se škole dařilo rozvíjet u žáků používání efektivních strategií učení u všech řečových dovedností a rozvíjela se tak jejich kompetence k učení.

Autorky dotazníku jsou: Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D. a Mgr. Jana Přikrylová z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně