Předkládaný popis části „příběhu“ SPŠS mapuje autoevaluační aktivity školy v letech 2006 – 2011. Je popisem toho, jak se s povinností autoevaluace vyrovnala jedna běžná střední škola. Hned na začátku je důležité uvést, že z rozhovorů s vedením školy i s pedagogy vyplynulo, že autoevaluaci na rozdíl od mnoha jiných škol nepovažují za zbytečnou povinnost, kterou si vymyslel někdo, „kdo si myslí, že učitelé nemají co na práci“. Autoevaluaci, sebehodnocení bere většina pracovníků této školy jako důležitý nástroj zvyšování kvality, který budou používat bez ohledu na to, jestli jsou či nejsou zákonem povinně stanoveny. Tento fakt zcela jistě přispívá k tomu, že s výsledky evaluačních šetření nakládá vedení školy promyšleně, systematicky a využívá je ke zvyšování kvality výchovně-vzdělávacího procesu ve škole. Vedení školy není v opozici ani vůči evaluačním snahám zřizovatele, k předkládaným nástrojům se naopak staví pozitivně, konstruktivně a bere je jako příležitost k dalšímu rozvoji školy. To také dokládá následující přepis rozhovoru s ředitelkou školy.
Co Vám projekt Zavádění evaluačních nástrojů pro zlepšování kvality vzdělávání ve Zlínském kraji přinesl? (proklik na stránky projektu)
„Když jsme s projektem začínali, byla vůči němu mezi středními školami určitá nevole. My jsme si naopak řekli, že je to prima, protože v rámci projektu budeme používat nástroj, s jehož využitím už máme zkušenosti, a navíc získáme data, která budeme moci porovnat s našimi minulými výsledky. Těšilo nás, že budeme moci sledovat dynamiku vývoje, kterým naše škola prochází. Shodou okolností jsme ukazovali naše výstupy z evaluací různým odborníkům z praxe, dokonce jsme výsledky diskutovali i s jedním z velkých odborníků, který dělá se svými spolupracovníky analýzy a návrhy strategií pro vlády různých zemí světa, a naše výsledky ho velmi zaujaly. Velmi pozitivně hodnotil četnost výstupů vzešlých měřením jedním evaluačním nástrojem, které spolu a mezi sebou harmonizují a které umožňují sledovat provázanost diagnostiky – opatření – výstupů. Říkali jsme si také, že se díky použití jednoho nástroje budeme moci srovnat se školami, které fungují na stejném území jako my. Dále pak se budeme moci porovnat se školami, které dělají jiné aktivity ke zvýšení kvality, takže budeme moci zjistit, která opatření se ukazují jako efektivnější, které jsou efektivnější méně a jak jednotlivá opatření v rámci dané školy fungují. Očekávali jsme také, že nám projekt přinese možnosti sdílet příklady dobré praxe.“
Užívané evaluační nástroje
Jaké evaluační nástroje škola používá?
„Naše škola k evaluaci své práce používá především nástroj Vnitřní evaluace školy firmy DAP Services. Dále ve vztahu k pedagogům používáme při periodických hodnotících pohovorech vlastní formuláře: Hodnocení vztahů – zaměstnanec – firma (Příloha č. 5), formulář pro pohovory (Příloha č. 6), formulář pro pohovory č. 2 (Příloha č. 7), Hodnocení pracovníků školy (Příloha č. 8).
Ke zjišťování přidané hodnoty u žáků škola používá nástroj Vektor od společnosti SCIO. V roce 2006 jsme nástroj pro zjišťování přidané hodnoty poprvé použili pro 1. a 2. ročníky, takže na jaře 2011 jsme získali první informace o přidané hodnotě za celou čtyřletou docházku.“
Evaluace a předchozí vedení školy
Jaké evaluační či sebehodnotící nástroje používalo předchozí vedení školy?
„Ačkoliv bývalé vedení školy zcela jistě nějakým způsobem provádělo sebehodnocení školy, nevím o tom, že by nějaký evaluační nástroj používalo systematicky a dlouhodobě. Škola se aktivně účastnila pouze dlouhodobého procesu přípravy na společné maturitní zkoušky a prováděla tak testování více méně znalostní. Žádné jiné materiály související se sebehodnocením k dispozici nebyly. S „klasickou autoevaluací“ jsme tedy začali v roce 2006 načisto.“
Počátky autoevaluace
Kdy jste začali s autoevaluací?
„S autoevaluací jsme začali asi 2 měsíce po mém nástupu do funkce ředitelky školy. Já jsem nastoupila v únoru 2006 a už v dubnu jsme si u firmy DAP – Services objednali první snímání. Nástroj jsme použili prozatím celkem čtyřikrát – jaro 2006 (snímání celé školy – třídy + sbor), jaro 2008 (snímání celé školy, třídy + sbor), jaro 2010 (snímání 1. a 2. ročníku + sbor), jaro 2011 (snímání 2. a 3. ročníku + sbor). Po každém snímání následovala interpretace a opatření k posílení silných a eliminaci slabých stránek, která byla zahrnuta do strategických plánů rozvoje školy.“